0 Porovnat
Přidejte si do porovnání produkty pomocí ikonky vah a zde si poté můžete porovnat jejich parametry.
0 Košík
Váš košík je prázdný...

Tereza, jedině Tereza

"Všichni se mě ptají na moje pocity, co jsem cítila v cíli a jak jsem dokázala tohle a tamto. Strašně ráda těm lidem odpovídám, těší mě, že o to mají zájem, že chtějí vědět, co cítím a proč jsem tohle udělala tak a tamto jinak. Ale mám strašnou hrůzu z toho, abych nakonec nemluvila pořád jen sama o sobě. Abych nevypadala namyšleně a zahleděně pouze sama do sebe."

Tak tato slova mi nejvíc utkvěla v paměti z celého dne, který jsem strávil s Terezkou Huříkovou. S dívkou, která kromě toho, že loni vyhrála mistrovství světa na silnici a letos i na bajku, je hlavně hodně inteligentní, přívětivá a ještě k tomu i krásná cyklistka tělem i duší. Proto se těší tak velké popularitě, vždyť na její vítězný závod letošního mistrovství světa, které se jelo v italském Livignu, přijeli fandové z celé republiky a Terezku mohutným povzbuzováním dohnali k vítězství v juniorské kategorii XC. Krásné na Terezce je také to, že i po deklasování zbytku světa ve své kategorii je pořád stejně přátelská, jako byla v zimě, kdy jsme s ní dělali rozhovor poprvé. Tehdy jsme se bavili o jejím životě, co jí, jak trénuje, kde bydlí a co studuje. To už určitě všichni víte, takže není třeba to opakovat. Článek případně najdete v čísle 5 letošního ročníku. Tehdy Terezka toužila po titulu Mistryně světa XC, který jí loni v Les Gets utekl kvůli defektu. Neponechala tedy nic náhodě a před MS se dvakrát vydala s trenérem Jirkou Lutovským na soustředění do Livigna, kde si mohla zvyknout na místní podnebí a dokonale najet trať. Trénink bere smrtelně vážně, takže na trati trénovala i v lijácích. Jednak proto, aby zjistila, kde to klouže a co se dá (a co už nedá) vyjet. A taky proto, že se tahle šumavanka prostě rozmary počasí nenechá rozhodit. Její trénink se vyplatil a od té doby může na dresu vozit duhové barvy. Krom toho se barvy duhy dostanou i do designu kola, takže Terezčiny oblíbené želvičky, které jej teď zdobí, budou mít barevné kamarádky.

Vítězný bike
Tím jsme se dostali k tomu, co nás zajímalo tentokrát - ke kolu, které Terezku dovezlo k vítězství. Od jara sedlá zcela nový karbonový rám Superior, jenž má specifickou dámskou geometrii. Horní rámová trubka je kratší, což je logické, protože ženy mívají delší nohy než muži a kratší trup. Zajímavé ale je, že karbonová sedlovka od FSA je zahnutá o kousek víc, než klasické hliníkové, takže posed se přesouvá trochu vzad a Terezka šlape spíš před sebe. Frézovaný představec XC 120 a rovná řidítka jsou také od FSA. Zde není co hodnotit, FSA své komponenty umí a úchop je absolutně vyhovující. Veškeré mechanické komponenty dodalo Shimano. Kompletní sadu XTR ovládají integrované řadící a brzdové páky Dual Control. Ty si Terezka nemůže vynachválit. Jednak nemusí celou dobu závodu nikam přehmatávat, a jednak se dá dobře řadit i při spurtu. Páčky má posunuté hned ke gripům a ovládá je dvěma prsty. Hydraulické kotoučovky sice brzdí dokonale i pod jedním prstem, ale vzhledem k dívčí anatomii prstů na páky lépe dosáhne dvěma prsty. Hydraulické brzdy mají vynikající výkon i s kotouči průměru 160 mm a patří mezi absolutní špičku v hmotnosti. To duté kliky s integrovanou osou XTR jsou stavěny hlavně na maximální odolnost a přenos síly. Přehazovačka a smyk z téže sady fungují bezchybně a lehce. Práce "Pana" mechanika Dlouhána je i zde stoprocentní, Terezka se nemusí prát s žádnými nečistotami v bowdenech a řazení ji tak nestojí prakticky skoro žádné úsilí. Přenos síly z řetězu a kazety na kola zprostředkovávají zapletená kola WH-M965, pro změnu s nápisem XTR. 24 drátů vychází z ráfku a niple jsou upevněny v těle náby. To přináší snížení obvodové hmotnosti kola a tudíž i snazší překonání prvotního odporu při rozjetí. Navíc, čím lehčí je kolo na obvodu, tím nabízí lepší akceleraci a ovladatelnost. Pláště dodává další ze sponzorů, česká Rubena. Model Charybdis Racing Pro průměru 2,0" má středně vysoký vzorek a směs obohacenou o siliku, jenž celkem dobře drží i za mokra. Jediný problém měla na kluzké lávce přes potok, jejž se Terezka rozhodla během našeho focení zdolat. Kola se na vlhkém dřevě, které bylo shodou okolností ještě navíc nakloněné do strany, podsmekla a Terezce nezbylo nic jiného, než se při pádu na bok chytit rukama za okraj lávky. To ji zachránilo před pádem do potoka, čemuž ale kolo neuniklo. Na obranu plášťů musím podotknout, že lávka klouzala tolik, že se Terezka nedokázala ani v tretrách postavit, ihned jí nohy opět podjížděly. Teprve když jsem si zul tretry a šlápl na dřevo bosou nohou, podařilo se mi ji odtud vysvobodit. Ještě že voda v horské šumavské říčce nebyla tak ledová a nám se podařilo kolo z prostředka potoka vytáhnout. Výhodou koupele kola prý bylo to, že jej po našem focení na oblíbené trati se sjezdy už nemusí večer mýt. Ale zpátky ke stroji. Kromě karbonové sedlovky se sedlem Fi'zi:k Gobi se o pohodlí naší zlaté bikerky stará ještě vidlice Manitou Skareb na 80 mm zdvihu. Tlumení odskoku vzduchové pružiny jistí olejové písty systému TPC a vidlici je možné zavřít z řidítek pomocí páčky. Zajímavostí je, že tato páčka nese nápis Rock Shox a typově pochází od Sida. Inu, proti gustu… Příští sezónu bude Terezka sedlat novou vidlici R7, která je oproti Skarebu mnohem tužší a odolnější. Hmotnost je přitom velmi podobná jako u Skareba. Na Eurobiku nám tuto informaci potvrdil Bill Christenssen z Answer Products, výrobce značky Manitou, jenž má Terezku v merku už od loňského mistrovství.

Posed
Terezčina Superiora jsem si mohl půjčit na oné tréninkové sekci asi 2 km od jejího domu, kde měli kluci z Vimperského sportovního gymnázia nataháno mlíko a tak vyznačeny různé trasy sjezdu. Většina z nich vedla okolo stromů a velkých balvanů, převážně přes kluzké kořeny a zrádně vykukující kameny, ukryté v měkkém sypkém podkladu z jemné lesní hlíny s jehličím. Sklon byl úctyhodný a některé cestičky se vyznačovaly tím, že vedly do zatáčky okolo stromů a bylo celkem obtížné to vybrat, navíc ve spodní části, kde se to už hodně rozjelo, číhaly největší kořeny, které jezdce řádně proklepaly a prověřily jeho stabilitu. Při nasednutí na kolo se posed jeví celkem dost natažený. Položený představec a strmý úhel hlavy v kombinaci s dozadu prohnutou sedlovkou vybízí ke svižné raketové jízdě. Ve stoupání je toto nastavení ideální, předek se nezvedá a sedlo nepřekáží při manévrování s kolem v opravdu strmých výjezdech. Naopak ve sjezdech, které Terezku hodně baví a v nichž je hodně rychlá, může být sedlo na obtíž. Takovou rychlost v tak náročném terénu jsem absolutně nečekal, až jsem se bál, jestli to dole ustojí. O svém umění mě však ihned přesvědčila a tak jsem se nebál ji žádat o průjezdy těmi nejhoršími úseky. Je až s podivem, jak ladně její jízda vypadá. Já bych pouze ocenil o něco kratší představec, který by ještě nevadil ve výjezdech, ale určitě by přidal na ovladatelnosti ve sjezdech. Terezce však posed stoprocentně vyhovuje, takže není co řešit. Hmotnost kola je 10,6 kilo.

Silnice
Karbonový rám má i silniční Superior ve stejné barvě s želvičkami. Řidítka K-Wing od FSA patří ke špičce, stejně tak jako komponenty Dura Ace s Ultegrou. Na rozdíl od bika zde najdeme sedlo Vitesse, které je určeno pro ženy. Její pozadí prý zvládá dlouhé sezení celkem dobře, přecejen na kole sedí 4-5x týdně, takže je za celý život na kole zvyklá. Hodně zajímavou vychytávkou je uprostřed klik přístroj SRM Powermeter. Ten dokáže vypočítat výkon ve watech a tak trenér může Terezce psát tréninkové dávky právě ve výkonu. Pokud pak jezdí na jednom úseku, lze v průběhu roku sledovat změny ve výkonnosti. Kromě toho přístroj zobrazuje srdeční tep, kadenci, ujetou vzdálenost i čas, tedy malý počítač všeuměl.

Terezka
Za celý den jsme toho namluvili spoustu. O životě, budoucnosti, o fanoušcích, prožívání pocitů i utrpení na kole. Třeba mě zajímalo, na co Terezka myslí, když musí strávit třeba někdy uprostřed jara spoustu hodin v sedle při těžkém tréninku, když ji bolí nohy a kdy i přes veškerou bolest musí vydržet jet a nepolevit. Odpověděla, že při každém tréninku myslela na ten titul, který jí loni celkem nespravedlivě utekl, a který chtěla letos získat. Tato vidina ji hnala i přes veškerou nepřízeň počasí, přes bolest svalů i přes únavu. Kolo ji totiž baví a dokonce ji baví i to, když se musí s terénem skutečně prát a kdy to třeba i bolí. Protože to, co bolí dnes, už příště bude bolet míň a později už vůbec. Měsíc před ME se jí dokonce podařilo se přetrénovat, nedala svému tělu dostatek času na regeneraci a pak, když skončila čtvrtá, se jí honilo hlavou, co dál, jak na to budou reagovat fanoušci a přátelé, že neobhájila to, co vloni dokázala. I z tohoto důvodu se na Livigno připravovala tak zodpovědně, že jezdila přesně ve stanovené dny, počasí nepočasí. Ve vzduchu je nyní také otázka přestupu mezi ženy, tedy nejprve do nové kategorie pod 23 let. Přecejen Terezka od mala vyhrávala jeden závod za druhým a najednou je zde reálná šance, že tomu tak být nemusí. Unese to? Jak se s tím vyrovná? V minulosti se už několikrát stalo, že juniorská hvězda svému talentu nedostála a v elitní kategorii se nedokázala prosadit. Naštěstí si je Terezka této možnosti plně vědoma a připravuje se na ni. Pomáhá jí v tom i fakt, že má ještě tři roky čas do doby, než bude olympiáda v Pekingu. Právě na rok 2008 jí trenér Lutovský naplánoval vrchol dosavadní kariéry, takže během následujících let bude mít šanci se důkladně připravit, objíždět světové poháry a nabírat zkušenosti. Do té doby je také vázána na Vimperk, kde bude ve stejném roce i maturovat. Ačkoliv jí je totiž už 18 let, škola jí maximálně vychází vstříc a umožňuje individuální studium s rozložením ročníků. Proto ani angažmá v nějakém světovém týmu zatím nepřipadá v úvahu.

Co říct závěrem?
V současné chvíli Terezka prožívá velmi příjemné období svého života, kdy jí spousta lidí fandí, na ulici ji poznávají a nechávají se s ní fotit, spousta mužů jí leží u nohou a snad každý ji má rád. Se vstupem do ženské kategorie však budou soupeřky mnohem silnější a zkušenější a tak se bude o své místo na výsluní nejspíš muset poprat. Jisté však je jedno - celý národ při ní bude stát tak, jako Norové stojí při své Gunn-Ritě a pomůže jí vypracovat se až na samý vrchol. Jak sama Terezka řekla - "Vždyť i Gunn-Rita si musela počkat na úspěchy několik sezón". Doufejme, že ten vrchol přijde hodně brzy a naše Terezka bude nosit duhový trikot i v ženské kategorii.

Převzato z časopisu Cykloservis
Dušan