Slopestyle po Evropsku

Jen týden po premiérovém 4-men downhillu Top to Bottom Eliminator v rakouském Leogangu se v sousedním údolí konala další neméně zajímavá akce. Při příležitosti otevření nového bikeparku v Saalbachu se tu odehrál první velký evropský freeridový závod - Adidas Slopestyle. Osobní pozvání, startovní listina plná nejzvučnějších jmen světa freeridingu, desítky akreditovaných novinářů i vypsané prize money potvrzovaly slova pořadatele - Michal Maroši tam musí být! Sice to znamenalo obětovat trénink před prvním závodem Českého poháru ve sjezdu, ale po celonočním přesunu zvládl Michal absolvovat obě akce.

Ač se slopestyle řadí mezi freeridové disciplíny, má mnohem blíže k Red Bull Ride než k o něco populárnějšímu Rampage. Překážky jsou vytvořeny převážně uměle a s trochou fantazie by bylo možné trať přirovnat ke skateparku vystavěnému na sjezdovce. Podobně jako v případě fourcrossu i zde lze nalézt jednoznačnou inspiraci snowboardingem. Bikový slopestyle vstřebal různorodé prvky volného ježdění, od kanadských lávek přes impozantní dropy a wallridy, parkové záležitosti jako grindboxy, ke streetovým prvkům, až po sérii trailsů v cíli. Tomu odpovídala i skladba různě zaměřených jezdců. Od pravověrných freeriderů, sjezdařů-obojživelníků reprezentovaných Graciou či Marošim, k back-flip specialistovi Timo Pritzelovi. Slopestyle důkladně prověří, jak kompletní je umění borců, jejichž kousky známe z videí a sjezdových tratí. Dlužno podotknout, že o výsledcích rozhodují stále "jen" lidé a záleží na porotě, na která hodnotící kritéria klade větší důraz. Dejme ale již slovo jednomu ze dvou českých zástupců na Adidas Slopestyle, Michalu Marošimu...

"Výsledek na Red Bull Rampage zapůsobil na pořadatele, a tak jsem díky jejich pozvánce měl možnost, stejně jako dalších 35 borců z celého světa, zkusit si první evropský závod tohoto nového odvětví mountainbikingu. O co tu vlastně jde? Freestyle na sjezdových a freerideových kolech a to na všemožných macatých překážkách. Mr. Gareth Dyer vystavěl na sjezdovce nad Saalbachem lávky rovné i všelijak zatočené, dropy, wallridy, přeskakovaná auta, přívěs i kabinu lanovky a závěrem ještě mnoho různých jumpů. To vše bez časového limitu za dohledu rozhodčích, a to ne ledajakých. Na rozhodcovské lavici se potili big freeride stars Super T, Dangerous Dan a další tři vostřáci, žádní panáci, co nikdy neseděli na kole. Ti měli za úkol sledovat progres, styl, obtížnost a čistotu triků. Kvalifikace se jela na dvě kola a široký výběr prvků na trati dával jezdcům i divákům možnost dostat se do pravého bikového rauše.
První kontest se ovšem odehrál již předešlou noc v klubu U kozla, kde probíhala mnohými poctivě pojatá party a kde nejvíce bodů nasbíralo duo Mr. Gaspi & Gracia...
To ranní trénink začínal v poněkud vlažnějším tempu, ale i tak diváci mohli vidět nehorázné kousky, často ještě vláčných skokanů. Přítomnost početné bandy fotografů a kameramanů a samozřejmě i prize money 10 000 Euro ale znamenaly dostatečnou výzvu i pro ty nejzmoženější borce, a tak nikdo nenechal nic náhodě a k vidění byly back flipy, no handy na dropech, nose manuálky na bednách a další pekelné kousky. Gaspi vyslal no hand pod největším dropem.
Do finále se dostalo top 20 a tam už se jelo na jedinou jízdu. Rideři do toho šli na krev. Za podpory speakera jako vystřiženého z Ein Kessel Buntes začalo přihlížejícím vysychat v hrdlech. Startovalo se v opačném pořadí výsledků kvalifikace a já začal frézovat dráhu na svém Specialized Demo Nine jako osmý od konce. Moje finálovka se skládala z drop to table na největším osmimetrovém macíkovi, transferu, wallridu, projel jsem se po kabince a nakonec polítal nad trojicí dirt jumps. Moderátor řval něco jako - motocross style and tricks, huge jumps and clean run - a byl z toho třetí flek. Druhé místo si svými backflipy vytočil Timo Pritzel a za mega diktát si trofej zasloužil Cedric Gracia.
Když ty dva dny shrnu, musím říct, že to byla povedená akce, rozhodně zajímavá nejen pro diváky, kteří mají možnost vidět z jednoho místa mega airy po celé trati. Užili jsme si to i my jezdci, bylo na čase, abychom se sešli dříve než na dalším Rampage. Teď už i ti kluci američtí vědí, že nejen v tom jejich pralese nebo v Utahu si mohou užít spoustu zábavy, ukázat se před mnoha diváky, foťáky a kamerami, přiučit se od jiných hardcore-riderů a vyrobit pár modřin... Koneckonců, stejnou trať si můžete vyzkoušet i vy, až budete mít cestu kolem. Teď už jen postavit něco takového na té naší rodné hroudě!"

Převzato z časopisu Velo
Michal Maroši & Zdeněk Pól
Foto: Jakub Vlček (Freeride.cz)