Martin Havlena

Vzorky desáté kolekce kol modelového roku 2003 jsou hotovy a připraveny k focení, jejich první veřejné prezentace se blíží, den před odjezdem jednoho z tvůrců a majitelů značky Martina Havleny na krátkou dovolenou je čas na pár otázek.

Martine, když jste v devadesátém roce odcházel z Motokovu a zakládal Universe Agency, měl jste už tehdy v plánu založit vlastní značku kol?

"Už název napovídá tomu, že rozhodně ne - Universe Agency. Byli jsme něco jako "zastupotechna", zprostředkovávali jsme dovoz, distribuci i sponzory pro svaz cyklistiky, reprezentovali některé značky na československém trhu. Na vlastní značku nebyla ani myšlenka. Obrat nastal po první návštěvě Asie v roce 1992, kde jsem viděl i výrobu kol a začal přemýšlet o jejich dovozu. Prvních dvě stě kol nemělo ani značku a další čtyři tisíce dovezené v březnu '93 ještě také ne. Než jsem se vrátil z Asie, byla všechna prodána. Za pouhých deset dnů. Další várka už nesla název Author."

Existují nějaké další varianty, jak se kola mohla jmenovat? Název nebo názvy, nad nimiž tehdy Author vyhrál interní tendr? Rokycanský Favorit se měl také původně jmenovat Borec.

"Nic takového. Od začátku jsem věděl, že chci název začínající na písmeno ,A'. A když mě v Paříži napadl Author, už nebylo pochyb. Má latinský základ, je srozumitelný po celé Evropě a nese poselství, které mě oslovilo - v mnoha překladech je to "tvůrce", pouze v angličtině je významem spisovatel."

Ve zmíněné první kolekci ale byl Author poměrně potlačen a kola se jmenovala podle států americké unie. Bylo to nejistotou, obavami? Nebo jasnou strategií? Dodnes některé firmy kladou větší důraz na modelový název než na značku.

"Tak trochu jsme využili obrovského boomu všeho amerického a kola Texas, Idaho a další se prodávala výborně. Vždy to ale byl Texas by Author. Modelové názvy dnes komunikujeme například u řady AGang a A-Zone, tam je Author úplně potlačen. Profesionální reklamní agentura Klan, s níž spolupracujeme dodnes, tehdy zasáhla a prosadila, mimochodem naprosto správný, názor, že je třeba komunikovat především značku. Proto Author byl další řadu let všude dominantní."

Lze při pohledu zpátky najít a přiznat nějakou zásadní chybu, jíž si značka Author prošla a vytrpěla?
"Při ohlédnutí zpět člověk vždycky žasne, jak vypadaly některé věci před pár lety, a v případě, že se jedná o věci jeho vlastní, to vnímá ještě citlivěji. Je to přirozené, patří to k vývoji. Stejné je to určitě i ve Velu. Velká strategická chyba by se ale bývala projevila v prodejích kol. Renomé a ochota pořídit si drahého Authora stále roste, stejně tak jako naše prestiž v zahraničí a schopnost konkurovat velkým zahraničním značkám. Není třeba se stydět ani za ty Texasy, kterých se mimochodem prodalo skoro dvacet tisíc. Ta kola nikoho neurazila, byla velmi solidní a spolehlivá. A v mnoha případech jezdí dodnes."

Jak velký vliv na podobu kola má vlastní zkušenost? Na trhu jsou značky starší sta let, nebo některé zahraniční, které kroutí už konec druhé či třetí desítky. Podle mě se vývoj a sbírání zkušeností nedá obejít ani přeskočit. I Author si prošel kupříkladu obdobími s delšími geometriemi, i s geometriemi kratšími. Pokud se to dá nazvat obdobím hledání, kde se Author nachází nyní?

"Geometrie je pouze jedním z mnoha parametrů. Můžeme to vnímat také jako období před masovým nástupem odpružených vidlic a poté, co se odpružené vidlice staly běžnou výbavou kol. Zdokonalují se vidlice, zvyšují zdvihy. Geometrie se samozřejmě musely měnit a názor na ně vyvíjet. Značka Author mohla vzniknout, protože na našem trhu prakticky nic neexistovalo. Zahraniční, povětšinou americké, značky ignorovaly celou Evropu a daly nám prostor a čas zkušenosti nasbírat. Evropské firmy jsou zase často dost rodinné, stojící na bývalých závodnících, což je jejich katastrofa. Evropané jsou obecně dost líní a značky jako Peugeot, Bianchi nebo celé Derby Cycles jsou dnes dost nefunkční uskupení. Na trhu prakticky nic neznamenají. Výjimku tvoří Scott a pár firem holandských - Gazelle, Koga Miyata, Batavus. K nejlepším zkušenostem patří vidět osobně pracovat Američana v Asii. Američané nemají problém, jsou přátelští a otevření, a když večer Evropané vyrazí pařit, oni diskutují - samozřejmě stále o kolech. Navíc americké značky mají skoro vždy kolekci doplňků, což u evropských patří spíše k výjimkám. Author dnes funguje spíše americkým stylem. Jsem si jist, že dnes máme lepší portfolio, strukturu a pozici na evropském trhu než takový Peugeot."

Ovlivnil vás někdo osobně, případně vývoj určité značky?

"Bob Margevicius! Zůstal bych spíše u lidí. Bob postavil MTB u Mongoose a dnes je druhým mužem u Specialized. Můžu jmenovat Toma Ritcheyho, Carin Joane z Jamis a pár evropských dílařů."

Z jejich zkušeností čerpá Author?

"Naší výhodou na samém začátku bylo, že jsme nemuseli platit za případné omyly. Když mluvíme o zkušenostech, pak nejen o zkušenostech se stavbou kol, ale také s nákupem, s obchodem, se zákonitostmi práce v Asii, s vedením osobních jednání, s prací s dealerskou sítí. V tom mi zmínění lidé dali hodně. Z mnoha pohledů máme zkušeností dokonce víc než kdokoliv jiný. Když se v cyklistické Evropě řekne Author, každý ví. Jsme největším odběratelem Ritchey v Evropě, obracejí se na nás úplně samy renomované značky, abychom na kole montovali jejich součástky."

Znamená to, že přijít dnes s novou značkou, která bude dokonalá a vypracovaná ve všech směrech, je složitější? Nebo nemožné?

"Dnes už je trh sofistikovanější, je větší konkurence a chyby se nepromíjejí. Kolik značek bylo v mnoha směrech první - Olpran v agresivním marketingu, Rock Machine ve sjezdovém programu a Reta vznikla dokonce dřív než my. Author jediný dokázal vydělávat peníze, prodávali jsme kamiony barevných sedel a bowdenů, když o ně byl zájem, a vydělávali. Většina bývalých konkurentů si naše kola chodila fotit ještě na podzim ve Friedrichshafenu, snažili se dostat výš s výbavou nebo níž s cenou u podobných kol, přitom pořizovací ceny museli mít vzhledem k odebranému množství nižší než my. Nemohli mít vyděláno, půjčovali si, nestíhali, firmy stály na jednotlivcích a neměly funkční management. Často se uvnitř kradlo a panovala nekázeň a docházelo k finančním potížím."

Když se podíváte zpátky na těch deset let, z čeho máš takové to "NEJ" uspokojení?

"Rok 1997. To jsem opravdu pocítil, že je Author silný! Byly povodně, krize ekonomiky, dovozní přirážka, tragické prodeje, zbyly sklady a my se s nimi museli vypořádat. Tenkrát se zlomil Fort a nalomil Amulet a my vydrželi. Stejně vysoko stavím také skutečnost, že jsme s bráchou vydrželi spolupracovat takovou dobu bez konfliktu, který by bylo možné označit jako "středně vážný". Ondřej má na Authoru stejnou, ne-li větší zásluhu než já, drží finance a organizaci firmy a já neznám ve střední a východní Evropě člověka, který by to dokázal líp. Vážím si také minimální fluktuace uvnitř týmu a dlouhodobé výborné spolupráce s našimi velkoobchodníky a dealery. Jsme jedna velké rodina a to je pro mě důležitější než barvy, grafika, geometrie."

Přece jen - nějaké kolo, které vás nejvíc potrápilo, nebo naopak potěšilo se tam určitě najde.

"Zelený Egoist (po hodně dlouhé době přemýšlení - pozn. red). Všichni byli proti té barvě, ale některé značky ji později daly třeba na levného krose a to bylo špatně. Já věděl, že to musí být topmodel. Jeden člověk si k zelenému Egoistu dokonce nechal udělat ve stejné barvě sadu ponožek. Jedny ho vyšly asi na osm stovek - to potěší. Traction je pojem, stejně tak jako Stratos, Reflex a v poslední době AGang. Ta kola si člověk musí pamatovat".

Určitě se z doby tvorby oněch deseti kolekcí najdou i okamžiky, rozhodnutí, na která se třeba nevzpomíná tak dobře.

"Nerad vzpomínám na samé začátky, kdy se člověk bál úplně všeho. Veškeré konkurenci jsme přikládali obrovskou váhu a všechny naše kroky stokrát vážili. Byl to enormní stres. Z poslední doby bylo nepříjemné a lidsky obtížné zrušení cross-countryového profitýmu. Nejsme zvyklí loučit se s lidmi. Další vývoj disciplíny správnost našeho rozhodnutí sice potvrdil, ale reakce některých lidí byly hodně negativní. Paradoxně většinou těch, kteří na tomto světě parazitují. My jsme závodní horské cyklistice dali desítky milionů."

Neměl by dnes odchod Authora ze scény XC přece jen trochu jiný průběh?

"Asi ano, asi by byl tišší. Svolávat tiskovku a rozdmýchávat vášně nebylo třeba."

Hleďme ale do budoucnosti. Za pár dnů se veřejnost poprvé seznámí s desátou kolekcí Authora. Co je nového? Chystá se něco k výročí? Speciální model nebo něco na ten způsob?

"Možná uspořádáme nějakou party pro kamarády, ale nic víc. Nejvážnější krok vidím v tom, že poprvé vstupujeme do světa BMX. Bude se jednat o tři modely a také v řadě Dirt Street přibude jeden model - City Flyer. Novinkou je také koncepce ASL - Author Sport Lady, která by měla vyjít vstříc ženám a dívkám, které chtějí jezdit na kole sportovně. Modely Kinetic, Traction a Versus jsou také v provedeních ASL, mají specifické geometrie rámů a součástky, v čele s vidlicemi Manitou Diva, které lépe odpovídají specificky ženským antropometrickým ukazatelům. Následovat bude i speciální oblečení pro ženy. Všechna kola by měla mít nový design, použity jsou úplně nové odstíny barev. Jednotlivé modelové řady mají každá odlišný logotyp, silničky jsou ušity italsko-francouzským klasickým střihem, uvidíme, jak se budou líbit. Věřím, že Author 2003 bude v dobrém slova smyslu vyzrálý "mazák"."