Heuréka Facebook Youtube
  • Facebook
  • Přihlášení
  • Registrace

Šterba kola

Sňatek Z rozumu

Bylo to překvapení, když se na našem stole objevila pozvánka na předvedení nových modelů Meridy pro rok 2005 a v jejím záhlaví stálo - Merida Carbon Presentation. Směr Rakousko jsme nabrali s otazníky v hlavách a očekávali jejich zodpovězení. Ačkoliv karbon není pro Meridu ničím novým, v minulosti s ním již pracovala a jeden, dva karbonové modely představila i na podzimních výstavách (působily však spíš jen jako doplněk kolekce), v posledních letech byla přeci jen nejvýraznějším propagátorem magnezia a přisuzovala mu jednoznačnou budoucnost. Proč se tedy rok 2005 zapíše do její historie karbonovými vlákny a v nabídce pro příští rok zůstává jediný hořčíkový model?

MERIDA ve znamení karbonu
Letní období je časem oprav silnic i dálnic, takže jsme přes dostatečný časový předstih startu z Čech dorazili doslova za pět minut dvanáct. Na obří promítací tabuli startoval karbonový bod programu a ostatní účastníci právě dopíjeli kávu po malé přestávce. Přišli jsme jen o předvedení celé hliníkové kolekce, ale kvůli ní jsme nepřijeli. Přednáška se začala odvíjet přesně podle scénáře jakoby standardizovaného pro všechny výrobce, kteří se karbonem opravdu zabývají.

Vlákno k vláknu
První na řadě byly obecné informace o práci s karbonem - technologie splétání jednotlivých vláken do tkaniny prepreg, používání jejich různé síly podle zatížení konkrétního místa na rámu při jízdě a ze stejného důvodu i rozdílného vrstvení materiálu (například Merida používá u zadních vzpěr šest vrstev, zatímco u zadní vidlice více než dvanáct, a to je řeč pouze o zadní stavbě, a kombinuje při stavbě rámů osvědčená vlákna, mimo uhlíkového také kevlar a Vectran atd.). Tím bylo vysvětleno i následné tvrzení, že všechny kompozitové rámy se zdají vypadat podobně, ovšem jejich jízdní vlastnosti se mohou diametrálně lišit. Příznivcům karbonu pak trhala srdce informace, že produkty z tohoto materiálu vždy zůstanou dražší, protože například výroba jednoho rámu zabere i deset hodin práce, většinou ruční. Merida odhalila pro sezonu 2005 hned devět karbonových modelů, které spravedlivě po třech rozdělila mezi MTB pevná kola, fully a silnice.

Silnice jiná MTB
Rozdíl mezi jednotlivými technologiemi dobře dokumentuje sama Merida. Zatímco v MTB vsadila na monocoque, u silničních kol využívá konstrukce karbonových trubek vlepených do spojek ze stejného materiálu. To je nejrozšířenější postup, pouze to není tak patrné, protože jsou využívány dvě různé cesty. Merida a s ní mnoho dalších (například Time, Look atd.) používají vnější spojky, druhou variantou jsou spojky vnitřní. Takto postavené rámy vypadají na pohled jako monocoque, zvláště při kvalitní povrchové úpravě. Typickými zástupci tohoto postupu jsou například Trek či Giant. Proč využívá Merida externích spojek? Odpověď je snadná - technologie je mnohem snazší na kontrolu přesnosti provedení spoje, v ostatních pohledech (mimo design) pak srovnatelná.
Hned ale pokládáme další otázku - proč jsou použity rozdílné technologie pro silnici a MTB? Merida se snaží dosáhnout maximální tuhosti rámu v oblasti středu, která je velmi důležitá pro přenos síly z pedálu. Proto byly u silniční Theoremy zvoleny spojky - v důležité oblasti, tedy na konci spodní trubky, se kryjí dvě vrstvy karbonu, které násobí tuhost. Dalším důvodem byla touha zachovat profil spodní trubky pojmenovaný Shotgun (prolis na její podélné ose, který tvarově připomíná hlaveň brokovnice a napomáhá lepšímu rozložení tlaků i vibrací), a tedy pokračovat v myšlence započaté u hliníkových rámů. Při výrobní technologii monocoque toto není možné.
Je tu ale ještě druhá část odpovědi, neméně podstatná. Monocoque konstrukce znamená hlavní rámový trojúhelník vyrobený z jednoho kusu, zadní vidlice a vzpěry jsou s ním spojeny. Nabízí více možností tvarování individuální formou. Ovšem boční tuhost není díky chybějícímu překrytí vrstev v této oblasti tak vysoká jako u spojek, navíc jde o mnohem dražší výrobní proces. Technologie spojování tedy vyznívá v konečném součtu lépe, ovšem přesto zůstává určena pouze pro silniční použití - špatně totiž reaguje na velké rázy, které způsobuje jízda těžkým terénem, práce odpružené vidlice, dopady skoků, následky brždění. Právě zde má opodstatnění monocoque a právě proto jej Merida používá u MTB hardtailů a fullů.
Karbonové modely obsadily vrchol nabídky Meridy pro příští rok v kategoriích silnice, MTB HT a MTB FS (u fullů byla zmíněna značná váhová úspora, proti letošní hliníkové verzi až o 600 g!). Doplňuje je jeden hořčíkový MTB model v plné výbavě XT a s vidlicí RockShox SID (na silnici hořčík nenajdete). Už letošek jasně naznačil ústup magnezia ze slávy, byly na něm postaveny pouze dva modely. Za tím stojí především HFS, tedy Hydro Forming System, který hliníku vdechl nové možnosti. Tento materiál obstarává zbytek produkce Meridy, ovšem také s podstatnou změnou - namísto slitiny 7005 byla pro příští rok využita slitina Prolite 6061. Díky ní a HFS rámy Meridy dramaticky snížily svou hmotnost, a to zhruba o 350 g v porovnání s rokem 2004. Dostaly se tak na váhovou úroveň magneziových produktů, ovšem za příznivější cenu a také s výraznější vizáží! Zajímavý je postřeh z osazování kol vidlicemi Manitou - pokud je kolo vybaveno kotouči, dostává přednost model Black. Je totiž tužší a schopný zvládnout nápor kotoučů při brždění, se Skarebem v tomto směru neměla Merida dobré zkušenosti.

Uhlí v terénu
Mozek nafouklý informacemi už zcela zaplnil lebku, přidat mu ještě pár minut, hlava by explodovala. Teorie však právě skončila a my měli možnost vydechnout při plavbě lodí po jezeře Wolfgangsee. Odtud rovnou na hotel na večerní párty v rytmu klavíru a boogie woogie. Ráno nastal drobný problém - k ježdění bylo připraveno 25 kol, jízdychtivých nás na parkovišti stálo dvakrát tolik. Nezbývalo, než se rozdělit a kola si prostřídat. Zůstali jsme ve druhé skupině, která k místu focení jela auty. Naštěstí - hodinový výšlap po asfaltu by nebyl tím, co jsme od oblasti Salzkammergut při svezení očekávali. Že vám to jméno přijde povědomé? Samozřejmě, právě zde se konalo historicky první ME v bikemaratonu a teď, po dvou letech, hostil Bad Goisern coby pořadatelské městečko šampionát světový. Oblast je bikerským rájem, nabízí přes 70 značených cyklotras, od asfaltových okruhů mezi jezery po skvělé traily, kde je doporučen vstup s celoodpruženým kolem.
Po krátkém čase na statické focení jsme se konečně dostali na kola. Tedy jen já, na Lukáše opět nezbylo, musel počkat na třetí šanci. Skupinka vedená jedním ze zástupců značky začala od počátku velmi svižným tempem stoupat po široké šotolinové cestě po úpatí hory. Karbonový celoodpružený Mission Pro pode mnou pracoval v těchto chvílích skvěle. Visel jsem na zadní pneumatice německého kolegy a musel uznat tuhost kola při záběru, přenos síly je vynikající, reakce pružení na podněty jezdce minimální v sedle i vestoje v prudkých pasážích. Cesta se zlomila v úžasný singletrack vedoucí nejčastěji po vlhkém kamení. Zde však musíme skončit s hodnocením, službu totiž vypověděla zadní kotoučovka, navíc nebylo možné nastavit si pružení, což celkový dojem z kola značně ovlivní. Celkově bylo na podrobné soudy příliš málo času - testovací jízdy trvaly pro všechna kola dohromady pouhou hodinku, budeme s nimi tedy muset počkat na redakční test.
Větší příležitost k seznámení přišla s pevným karbonovým bikem. Opět jsme startovali do kopce, tentokrát však o poznání těžším terénem. Pevná karbonová Merida se předvedla neskutečnou chutí stoupat do kopce, lehké kolo, u kterého ručička váhy ukázala necelých 10 kg, podpořil tuhý rám. Na rozbitém povrchu je však nový karbonový kousek navzdory předpokladům docela divoký, nebyl jsem sám, komu se zdálo, že je při zpracování rázů a vibrací stejně tvrdý jako hliníkové modely. A to nechyběla karbonová sedlovka. Faktorem, který do tohoto mohl promlouvat, byly úzké a nízké hladké pláště, které pohodlí neslibovaly už od pohledu.
Silniční Theorema, jejíž doporučená cena je vůči zákazníkům více než solidní (36 000 Kč včetně vidlice, sedlovky a hlavového složení), se předvedla ve velmi dobrém světle. Karbonový rám oblečený do Campagnola Record, karbonových doplňků IKE a kol Mavic Ksyrium (váha 7,6 kg bez pedálů) je opravdu velmi tuhý. Při silném záběru do klik se spíše projevila jejich měkkost, rám se ani nehne, přenos síly je vynikající. Přitom na rozdíl od MTB modelu jsme museli kladně ohodnotit i míru pohodlí - v porovnání s námi dosud testovanými karbonovými modely jde o průměr, rozdíl mezi hliníkem je značný. Někde na pomezí mezi těmito materiály se nám při dobré paměti zdála být již před delší dobou testovaná magneziová silnička. Geometrie je také výborně provedená, kolo je stabilní a silné i při vedení směru.

Na pohled tedy karbon a Merida připomíná sňatek z rozumu, ovšem spolu s možným rozmachem magnezia v budoucnu může jít jen o krátké manželství a za několik málo let se můžeme dočkat nevěry Meridy a jejího návratu do starého vztahu. Nepředbíhejme však a popřejme manželství hodně štěstí!

 

Převzato z časopisu VELO
Text a foto: Rudolf Hronza

ŠTĚRBA-KOLA.cz | GlobalDat a.s. eshop a webdesign, © 2003-2016 ŠTĚRBA KOLA