Konu vnímá dnešní bikerský svět hlavně jako freeridovou značku, protože tuto disciplínu nejvíce podporuje a kola se čtyřmi písmeny na rámu jsou na akčních videích nejvíce k vidění. Jenže firma, která dokáže vychytat kvalitní stroje pro těžký terén a sjezd, rozhodně nemá problémy vyrobit dobrý stroj i pro XC. Celoodpružený model Kikapu, který je pojmenován podle havajského domorodého kmene, má rám z hliníkové slitiny 7005 a pro Konu typickou čtyřčepovou zadní stavbu. Prodává se ve třech verzích a jednotlivé modely se liší ve vybavení. My jsme do testu získali prostřední Kikapu Deluxe za padesát tisíc. V této cenové hladině si lze u Kony vybrat z několika celoodpružených kol s podobným vybavením, ale s rámy určenými pro různé účely. Ty se liší hlavně masivností rámu a zdvihem. Coiler (testovali jsme jej v loňském čísle 19) má 15 cm zdvih a jeho masivní rám je stavěn na freeride, Dawg pak poskytuje zdvih 13 cm a je vhodný pro all mountain, tedy i jízdu vzhůru. Náš Kikapu Deluxe má zdvih 10 cm a velmi lehký rám okolo 2,5 kg, což má příznivý vliv na celkovou hmotnost stroje.
Krátce o materiálu
Rám ze zeslabované slitiny hliníku 7005 je rozdělen na dvě části. Přední rámový trojúhelník využívá trubek s proměnným profilem. U hlavy jsou horní a spodní rámové trubky hranaté a tvoří dohromady masivní blok materiálu. Navíc je spodní trubka u hlavy ještě zpevněna navářkou. Směrem k sedlové trubce obě hlavní rámové trubky mění svůj profil na kruhový. Letošní novinkou je nový frézovaný blok, který nese středové složení, spodní čep zadní stavby a zároveň uchycuje užší část tlumiče. Toto spojení se nám jevilo jako ideální řešení, které ještě zvýší boční tuhost rámu. Na sedlové trubce je v její horní části zezadu přivařena speciální navářka, která nese čep frézovaného ramene přepákování zadní stavby. Sedlová trubka je však i přesto průchozí až dolů, což je u celoodpružených strojů velkou devizou. Po výjezdu na kopec se dá sedlo snížit na minimum a tak nepřekáží v technickém sjezdu. Zmíněné frézované rameno drží horní část tlumiče Fox Float RP3. Letošní novinka s vylepšeným systémem ProPedal má tři polohy nastavení citlivosti tlumiče na vliv šlapání. Zároveň by měl patřit k nejlehčím tlumičům na trhu. Zadní stavba pokračuje na druhé straně ramene vzpěrami kruhového průřezu. S V-brzdami se už nepočítá. Čep spojující vzpěry se zadní vidlicí je nad patkami, které jsou velmi jednoduché a postrádají jakékoli frézování či tvarování. Vidlice je asymetrická, levá trubka jde od středového čepu k patkám přímo, zatímco pravá je u klik prohnutá kvůli řetězu.
Vpředu pruží vzduchová vidlice Marzocchi MX Comp se 100 mm zdvihu.
Tlakem vzduchu se dá nastavit tuhost vidlice, odskok tlumí olej. MX
je dříč, který je nejen odolný, ale i výkonný. Pohon svěřili lidé
z Kony klasickému Shimanu. Přehazovačku Deore XT původního typu ovládá
rapidfire, takže zde nehrozí přeučování na obrácený systém řazení.
Přesmykač ze sady Deore je úplně dostačující, protože je klasický
a tak je jeho dlouhá životnost zajištěna. Na klikách se rozhodně nešetřilo,
ani bychom si zde nedovedli představit jiné než Race Face. O určení
modelu Ride XC vypovídá sám název. Kotoučové brzdy dodala další biková
klasika Hayes, a to hydraulický model Nine. Kola na nábách Shimano
a KK tvoří odolné ráfky Sun Black Eye. Vlaštovky Truvativ LE Riser
dokonale padnou do rukou a představec Truvativ XR absolutně vyhovuje
svou délkou zaměření kola. Sedlo WTB V-Laser patří mezi naše oblíbené,
takže i zde Koňáci vybrali na výtečnou.
Na Koni/ě
Na první pohled Kona Kikapu vypadá jako jeden z mnoha celoodpružených strojů, které díky malému zdvihu nejsou ve sjezdech moc přínosné a ve výjezdech užírají drahocennou energii vyvinutou šlapáním. To je však pouhé zdání, které vezme za své při nasednutí a prvním šlápnutí do pedálů. Jak jsme již zmiňovali, když Kona umí udělat super kola pro sjezd a freeride, proč by neměla umět využít zkušenosti při stavbě XC. Na Kikapu se skutečně projevila znalost oboru inženýrů Kony. Na vyjížďce se totiž kolegové na inteligentních strojích tvářili nadřazeně, dokud neviděli naše záda v prvním stoupání. Celková lehkost kola a také nečekaná tuhost v záběru žene jezdce kupředu hlava nehlava. Každé šlápnutí je evidentně cítit na pohybu vpřed. Při jízdě po rovině se tlumič skoro nehnul (při 100 PSI), ProPedal citlivě reagoval na to, jestli jezdec šlape, nebo jestli má kolo pohltit nerovnosti terénu. Pak se samozřejmě tlumič ihned otevřel. Modrou páčkou na těle tlumiče lze navíc volit úroveň propedalu a červeným kolečkem pod páčkou se reguluje rychlost odskoku. Posed je ideální pro dlouhou jízdu terénem, přesně mezi XC raketou a freeridovou houpačkou. Oběma pozicím se lze přiblížit změnou polohy představce a spacerů. S vlaštovkami Truvativ a 10 cm dlouhým představcem je kolo velmi obratné a živé. Na úzkých klikatých cestičkách dokonale plní příkazy pilota. Ve velkých rychlostech doslova letí nad povrchem a ještě víc ožívá při překonávání překážek. Odraz k letu je neskutečně snadný. Umíme si představit, že Kikapu si koupí i jezdec, který si vedle XC nasazení chce na kole užít hodně zábavy. Sjezd je velmi příjemný i v těžkých pasážích. Překážky odpovídající zdvihu mizí z povrchu zemského a rázy od těch větších jsou alespoň zmírněny. Kvalitní funkce pružení je dílem aktivního závěsu a také při brždění zůstává zadní stavba stále aktivní. Navíc díky poloze spodního čepu nedochází ani k tahání řetězu za pedály. Dali jsme si na kole i několik menších dropíků - dopad byl vždy jako do peřinky. Nicméně na dropování bychom přecejen doporučili některý z odolnějších strojů. Fascinující je fakt, že Kikapu s přehledem zvládne i prudký výjezd, kdy je zadní kolo ve stálém záběru.
Verdikt
Kikapu patří k těm nejlepším strojům na XC, které jsme zatím sedlali. Rozhodně bychom se nebáli jej využít pro závodní nasazení na náročných cross-country okruzích či těžkých maratonech. Kolo je velmi tuhé a přitom také pohodlné. Vybavení je lepší, než u některých jiných kol v ceně do padesáti tisíc Kč a odpovídá zaměření stroje. Kona Kikapu Deluxe si získala naše srdce a bylo nám upřímně líto, že jsme ji museli dovozci vrátit.
| 
Převzato z časopisu Cykloservis
