Heuréka Facebook Youtube
  • Facebook
  • Přihlášení
  • Registrace

Šterba kola

Interview s Mistrem světa ve 4X (Michal Prokop)

Letošní sezóna byla v historii české horské cyklistiky tou nejúspěšnější, když naši jezdci získali rovnou 3 tituly Mistra světa. Jarda Kulhavý v juniorské kategorii crosscountry, Pepa Dressler v biketrialu a Michal Prokop ve fourcrossu. A jak se na cyklistický časopis sluší a patří, vydali jsme se po rozhovoru s Jardou vyzpovídat i Michala Prokopa. Sešli jsme se v pražském baru 69, který je bikingu přímo zasvěcen. S kolem značky Perič z dvacátých let nad hlavou se Michal pěkně rozpovídal.

Kdy jsi poprvé sedl na kolo?

Michal Prokop: To mi bylo nějakých pět a půl nebo šest roků. Nejdřív jsem se jen tak plácal kolem baráku. Mámin známý měl syna, co závodil na bikrosovém kole, tak mě vzali na Prosek na první trénink, no a mě se to líbilo, takže jsem postupem času začal závodit. Svůj první závod v bikrosu jsem vyhrál, tak jsem jezdil dál a pořád a vlastně jezdím až doteď. A tím, že ho jezdím odmalička, tak je to taková srdeční záležitost a jak jsem byl letos v Americe, tak jsem ho poznal na té nejvyšší úrovni. Jel jsem v kategorii největších profesionálů, Double A, kde se jezdí úplně jiným stylem, je to úplně jiný svět.

U nás není o bikrosu zas až tak moc slyšet. Proč si myslíš, že tomu tak je? A jak to chodí ve Státech?

No, myslím, že u nás bikros není dobře medializován. Jestli to je těmi lidmi, kteří to dělají, nebo čím to je, to fakt nevím. Ve Státech to jezdí masa lidí, točí se v tom obrovské peníze, ale na druhou stranu je to taky mnohem nákladnější. Žít tam, platit startovné a dostávat se na závody přes celou Ameriku je hrozně drahé, takže bez zázemí sponzora to není šance utáhnout z vlastní kapsy. Na velké závody se sejde třeba 1500 závodníků od šestiletých capartů až po třeba 40tileté. V profikategorii se sejde kolem 20 - 30 jezdců, jede se o ohromné prizemoney, ale zase to startovné je také dost drahé, takže na něj úplně každý nemá. V Evropě se jezdí seriál Mistrovství Evropy. Je to na velké úrovni, ale mně osobně vadí, že na rozdíl od Ameriky mají pokaždé jiné startovací zařízení. V Americe mají všude jedno stejné, které známe ze svěťáku i od nás. Když přijedete do Německa, Francie, Itálie atd., pokaždé mají jiné startovací zařízení, což je velká nevýhoda. A když člověk jezdí v Americe, tak si pak na Evropu těžko zvyká. Jinak bych řekl, že Evropští jezdci jsou jedni z nejlepších, co se týká techniky jízdy, tak na tom jsou o 50% lépe, než Američani. Je to tím, že tady máme velmi technické dráhy, zatímco v Americe se staví dráhy na rychlost.

V Americe jsi zajel 3.místo v nové disciplíně - BMX Supercross. O co se jedná?

Jojo, to je dneska ta "nejhustší věc", fakt super. Jedná se vlastně o downhill bikros. Klasický bikros jede 8 jezdců na ploché zemi, kde rozjezd je na vyvýšeném starťáku a skoky a klopenky jsou dole na ploše. Takže hodně záleží na síle a rychlosti jezdců. Superkross je bikroska z kopce, kdy se jede mnohem rychleji a proto se tam můžou stavět mnohem větší skoky. Na rozdíl třeba od 4X je však dráha hladká, uválcovaná, 5-6metrů široká. Je to hrozný úlet, úplně jiné ježdění, když lítáš 12 metrů dlouhé skoky a pod tebou není nic. Ty skoky se nedají projet, buď to skočíš, nebo se rozsekáš. Nic jiného neexistuje. Většinou tam pustí jenom profíky. Příští rok se snad už chystá světový pohár a v každém případě to zase pojedu.

Která bikrosová dráha je v Čechách podle tebe nejtěžší?

V Praze teď budu přestavovat bikrosku v Bohnicích. Chtěl bych tam udělat super technickou, náročnou trať, aby se lidi mohli zase zdokonalovat. Mám rád i Řepy, slyšel jsem, že je teď přestavěná brněnská dráha a prý je hodně dobrá, ale bohužel jsem se tam ještě nedostal. Mám rád dráhu v Přerově, ta je hodně technická a je tam všechno na jednom místě a jsou tam na Čechy moc hezké zatáčky.

Fourcross vznikl z velmi populárního dualu. Kdy a jak jsi se k dualu, který se jezdil na horském kole, dostal?

Vždycky, když skončila bikrosová sezóna, tak se ještě jelo Mistrovství ČR v dualu. V roce 1998, to jsem byl ještě junior, tak jsem si od někoho půjčil kolo a jel jsem ty závody. Postupem času jsem narazil na Zdeňka Póla. Horská kola jsem začal v roce 2000 s bikrosem kombinovat půl na půl a o rok později jsem se už zúčastňoval evropských závodů v dualu. Pak fourcross nahradil dual a v roce 2002 jsem jel svou první fourcrossovou sezónu. S holandskou stájí B1 jsem objel celý světový pohár. Letos jsem odjel na dva měsíce do Států na bikros a střídal jsem to se svěťákama ve 4X. Vždycky jsem se snažil nějakou dobu jezdit BMX a pak třeba 14 dní 4X, protože je těžké pořád střídat ty kola.

Letos hájíš barvy české firmy Author. Určitě musí vedení tvého předchozího zaměstnavatele B1 mrzet, že jsi titul Mistra světa nezískal pro ně, ale právě pro domácí značku.

S B1 jsem měl kontrakt i na letošek, ale oni mě chtěli podporovat jenom na horském kole, s bikrosem nepočítali. No a já jsem právě chtěl jet do Států a zkusit bikros tam. Author mi nabídl odpovídající podmínky, navíc rozjel 4X/BMX program, takže jsem se stal jejich "továrním jezdcem".

Pro Authora točíte se Spacemanem a Lukášem Tammem nové video Core bikers. Můžeš k němu říci pár informací?

Už se to chýlí ke konci, dotáčeli jsme poslední záběry a teď se to stříhá. Bude k vidění na Sportlife v Brně. Je točeno v dobrém duchu, bude to dobré video. Původně to mělo být Spacemanovo video, protože to byla jeho myšlenka, ale postupně to nabralo větší obrátky a třeba já tam mám spoustu šotů na všech kolech, která jezdím. Takže tam je od fourcrossu přes dirt k freeridu. Jsou tam různé lokality, hlavně kolem Prahy, ale i Liberec a různá místa, co lidi znají a jezdí tam. Máme super kameramana - Láďu Čiháka, který točil pro Vehicle skateová videa. A co jsem viděl ty záběry, tak je to fakt krása.

Tvůj manažer Zdeňek Pól zastupuje i Tvého předchůdce u Authoru Majkla Marošiho. Jaké máte mezi sebou vztahy?

S Michalem se v Čechách moc nevídáme, maximálně občas zajedu do Benátek zajezdit a na závodech. Ale na svěťácích jsme vlastně furt spolu. Michal měl ve sjezdu letos docela smůlu, což mě mrzí, protože třeba nakonec v Kaprunu zajel čtvrté místo a kdyby takhle jezdil celý rok, tak by to bylo úplně super. Hrozně bych mu to přál. Ve fourcrossu hodně padá, to je u něj taková docela velká nevýhoda. Kdyby se soustředil jenom na sjezd, který mu je mnohem bližší, tak by určitě častěji zajížděl takové výsledky jako v Kaprunu. Jinak s Michalem jsme kámoši, známe se spoustu let. On je v podstatě normální. Ty kolikrát neskutečné věci, co na kole dělá, si může dovolit, protože na to prostě má. Kolo má v ruce, ten downhill, co on jezdí, to já bych si třeba nedal. Já na to nemám vlohy ani povahu. Třeba jsme spolu jeli ve Všenorech, kde jsem zkoušel sjet různé věci, co on dal. Málem jsem si při tom urval o strom rameno. V Americe na Sea Other Classic jsem zkusil jet DH, tam je takový krátký sjezd. Strčil jsem si nohu mezi kameny a málem jsem si zlomil kotník. Takže tohle jsou moje zkušenosti se sjezdem.

A netáhnou tě seskoky z velkých výšek, jako je to třeba na Red Bull Rampage? Nepřitahuje tě skočit třeba z 20metrů vysoké skály?

Dropy fakt ne, moc mě netáhne se někde zrakvit pod skálou. Jo, líbí se mi na to koukat, je to rozhodně zajímavé, ale sám bych to nezkoušel.

Ale vždyť na bikrosu se taky můžeš brutálně zrakvit.

Dobře, ale mě baví skákat gapy, tzn. velké díry mezi skoky. To můžeš aspoň za letu nějak korigovat. Třeba Watson, jak skákal přes závodníky na Tour, to je fakt cvok. Ale nijak ty kluky neodsuzuju, chápu, že to je jiný styl ježdění a životní styl. Je to prostě další odvětví freeridu, ty kluky to baví, takže to beru. Třeba lávky mi nejdou, zkoušel jsem to, byl jsem na North Shoru, ale nějak mě to nechytlo. Mě prostě baví hlína, trailsy, což jsou série skoků postavené za sebou v řadě, to je zase moje, no.

A co zranění?

Tak jasně, že byly zranění. Měl jsem zlomenou klíční kost, zápěstí a pak spoustu běžných pohmožděnin z pádů.

Na jakém kole jezdíš 4X?

Na 4X mám sníženého AGanga PM. Místo sériového 16 palcového rámu mám 14 palcového, ale není to trialový model AM, protože má delší zadní stavbu. Možná příští rok by se mohl objevit na trhu jako rámový kit, protože to kolo je fakt super. Můžu ho používat na 4X, dual, dirt i street. To kolo se krásně chová a jsem s ním spokojen. Můj stroj je hodně lehký, váží ani ne 11kg. Mám na něm řidítka a představec od Tiogy, ráfky Alex, kliky Race Face North Shore, sedlo je nějaké lehké silniční. Pohrál jsem si s ním kvůli váze.

A co soukromý život - škola, rodina a tak?

Ve škole jsem si dal na rok odklad, studuju Management sportu. Nejhorší na tom je, že já v pohodě vždycky udělám zimní semestr, ale na letní už nemám čas. V březnu zmizím do světa a není šance studovat. No, uvidím, jak to bude vypadat v budoucnu, ale dodělat si to určitě chci, třeba i klidně dálkově. Slečna se mnou docela trpí, ale nedá se nic dělat. Do ciziny se mnou moc nejezdí, protože cestuje sama s modelingem, třeba byla měsíc na Havaji. Dodělala vysokou a teď se chce věnovat naplno této profesi. Takže jsme takoví rozlítaní. S mámou předěláváme barák a děláme si tam každý svůj byt, abych měl nějaké svoje zázemí. Máma se mnou dřív hodně jezdila po Čechách, teď už to moc nejde. Tak jí aspoň vozím hezké obrázky z cest po světě.

Přemýšlel jsi někdy nad tím, co budeš dělat, až ti bude třeba 50 roků? Co bys chtěl dělat, až už nebudeš moci závodit?

No, moc jsem nad tím zatím nepřemýšlel, ale rád bych asi zůstal u kol a třeba vyráběl svoji značku kol a oblečení. Možná to ale dopadne úplně jinak. Nevím. Teď je důležité kolo a příští sezóna. Nejlepší by bylo odjet do Států a tam se věnovat bikrosu a 4X a být tam, ve středu dění.

V předchozích letech to byli Američani Brian Lopes, Eric Carter, Mike King a další, kdo dominovali světovým pohárům. Jak tě berou, když jsi jim letos na Mistrovství světa vypálil rybník a stal se Mistrem?

Já myslím, že dobře. Lopes i Carter mi po vítězství gratulovali a znělo to upřímně. V tomhle jsou v pohodě, i když museli být určitě naštvaní, když nevyhráli. Jinak hodně lidí mě znalo z minula z bikrosu, takže věděli, jak jezdím. Na 4X jsem se adaptoval rychle, takže v pohodě, berou mě normálně.

Brian Lopes, loňský Mistr světa ve 4X, skoro neporazitelný jezdec, se letos zranil, takže nemohl do světového poháru zasahovat. Letos jsi se stal Mistrem světa ty, svěťák vyhrál Eric Carter. Myslíš si, že bude příští rok Brian opět neporazitelný?

Brian si na jaře zlomil kotník, ale na Mistrovství světa už byl a docela se zase dostal zpátky do formy. Už je zase rychlý jako blázen. Jeho největší výhodou je, že má proti mně 10let zkušeností navíc. Je to fakt dobrý jezdec. Uvidíme, jak to bude vypadat příští rok. Je jasné, že mě budou chtít hned sesadit, abych jim to zase "nevyfouknul". Bude to boj, ale docela se na to těším.

Co bys rád na závěr vzkázal našim čtenářům?

Ať jezdí hlavně pro zábavu. Závodníkům, kteří chtějí něco dokázat, ať mají pevnou vůli v tréninku a ať to hlavně dělají pro radost. To je asi tak všechno, pro co to můžou dělat.

Michale, přejeme ti, aby ti ani příští rok tví soupeři, jak ty říkáš - nevyfoukli další titul světového šampiona a ať se ti daří ve všem, co děláš.

pozn.: Michal má svůj web na adrese www.prokoprider.com

Text: Dušan
Foto: Jiří Koliš

ŠTĚRBA-KOLA.cz | GlobalDat a.s. eshop a webdesign, © 2003-2016 ŠTĚRBA KOLA