Kona - Kola - Články - Jízdní kola ŠTĚRBA-KOLA.cz

Značka Kona umí, kromě celoodpružených freeridových speciálů a dirtových kol, také pěkné hardtaily pro sportovní bikování. Model Caldera, který jsme potrápili v testu, je jedním z nich. Patří do široké skupiny označované XC Hardtails, kde je na prostřední pozici. Pevné biky na XC jsou u kony vyráběny ve velikostech 14 až 22 palců, takže by měly uspokojit široké spektrum jezdců, hlavně co se výšky týče.

Na čem staví Kona
Hned na první pohled musí kromě zlaté metalízy zaujmout masivní rám a hlavně spodní rámová trubka. Ta má u hlavy mohutný obdélníkový profil, který se postupně zeslabuje, až přechází v oválný, horizontálně zploštělý u středového pouzdra. Napojení horní trubky v přední části je ještě zvýrazněno masivní housenkou svaru a ve spodní části za hlavou nechybí navařená výztuha. Ta je vyladěna estetickým kosočtvercovým odlehčením. Zadní stavba je z trubek kulatého průřezu s esovitým zprohýbáním, navařených do plochých patek a zpevněných standardními můstky.
Celý rám je svařen ze zeslabovaného duralu řady 7005. Nepostrádá navářky pro ráfkové brzdy nebo závity pro montáž nosiče. Tuto alternativu však u takového kola nepředpokládáme. Všechny svary jsou velmi výrazné, je vidět, že se materiálem na housenky nešetřilo. Odpružení má na starosti vidlice Marzocchi MZ2, která skrývá v útrobách vinuté pružiny bez olejové lázně. Na obou nohách nechybí možnost nastavení tuhosti imbusovým klíčem, které se skrývá pod gumovými zátkami.
Komponentové osazení je v režii známých značek. Takže řadící páčky jsou Shimano Deore, stejně jako přesmykač systému Topswing. Přehazovačka je z druhé nejvyšší sady Deore XT a má klasický chod. Od shimana je ještě zadní diskový náboj a kazeta. Kliky na ISIS osu dodala firma Truvativ a to model Blaze. Ráfky Sun Rims Black Eye obouvají pneumatiky NBT finské značky Nokian. Vzhledem ke geometrii, která svádí k živějšímu ježdění, je dobré, že značka zvolila kotoučové brzdy. Zde konkrétně hydraulické Hayes Nine. Zbývající komponenty jako představec, řídítka, sedlo a sedlovka, jsou od americké značky WTB. Na gripech je už podle typického vzoru poznat, že jsou z vlastní produkce.

Na koně!
Tenhle pokyn jasně udává, že je třeba vyskočit vzhůru do sedel a dát se do jízdy. Takže, jak se nám na Caldeře jezdilo? Nasednutí na kolo dalo hned na počátku tušit, že kolo bude dobře ovladatelné. Prohnutá řídítka šíře 670mm spolu s pohodlnými gripy umožnily jistý a pohodlný úchop. Sedlo WTB s dostatečným polstrováním a prohloubenou střední částí zase nabídlo komfortní posed. Řídítka, umístěná výše, dala tušit, že nepůjde o žádný závoďák, ale o kolo pro živější a hravé ježdění. Proto jsme nasadili ploché pedály, abychom si lépe mohli vychutnat techničtější jízdu.
První šlápnutí do pedálů ukázalo, že rám je díky masivnímu přednímu trojúhelníku hodně tuhý. Kolo šlo dopředu velmi ochotně. K projíždění všech nástrah terénu vybízel pohodlný a vpředu zvýšený posed. Jízda po rovině byla rychlá a dravá. Ne sice přímo v závodním stylu, protože kolo není XC raketa, ale spíše neřízená divoká střela. Tuhý rám neokrádal jezdce o energii. Tuhost však nedovolovala větší absorpci rázů od terénu. Při jízdě vstoje se nekroutil, pouze nás trochu omezoval netlumený krok vidlice, která se pohupovala trochu více, než její olejem tlumené kolegyně. V terénu kopírovala citlivě, jen v rychlých pasážích byl její zpětný krok opět trochu živější. Zdvih 100mm byl dostatečný i pro těžší sjezdy.
Prudké a technické pasáže byly s testovanou konou naprosto v pohodě a když bylo třeba, bike se ochotně odlepil od země a při skocích se velmi dobře ovládal. V dlouhých rychlých sjezdech se kolo chovalo trochu neklidně. Naopak delší táhlá stoupání nebyla problémem a bike stoupal díky hravé geometrii naprosto lehce. Stejně tak si vedl v zatáčkách a těsných průjezdech kolem stromů. Všude jsme se s ním prosmýkli velmi lehce. Jediným omezením byla prudká stoupání. Zadní stavba spolu s kratším představcem prostě dovolily kolu stavět se na zadní i při přenesení váhy jezdce nad řídítka. Všechny naše kousky za jízdy perfektně jistily kotoučové brzdy Hayes. Pláště Nokian si v terénu vedly spolehlivě a ani za mokra nás nenechaly na holičkách. K tuhému rámu by se však hodily snad trochu větší balóny, které by lépe tlumily nárazy. Chod komponentů od Shimana byl bezproblémový, stejně jako tuhost klik Truvativ. Díky výraznému slopingu jsme si na kolo dovolili posadit i testerku, která si pohodlný posed i živější chování kola chválila.

Kdo pojede na koně?
Na dostihy snad nikdo, ale na rychlou a pohodlnou celodenní vyjížďku na koně může jet každý, kdo se chce na kole hlavně bavit. Caldera snese jak velkou dávku kilometrů, tak dovádění někde v lese. Hodila by se i na skákání na dirtech nebo freeridové dovádění, ale tam bychom doporučili vyměnit vidlici za lepší model. Jinak hodnotíme calderu jako výborné kolo pro hravé ježdění.

Kona se našemu cítění v loňské sezóně přiblížila nejen akvizicí Kamila Tatarkoviče, ale i překopaným modelem Stinky. Na první pohled nás zaujala hned v červnu, kdy proběhla představovačka modelů 06 ve francouzském Les Gets. Černý design freeridové mašiny se zdvihem 178 mm, podpořený ještě delším ramenem přepákování a prohnutou spodní rámovou trubkou, působí hodně sexy a úplně láká ke svezení. Stinkyna se nám nakonec dostala do ruky až na sklonku roku, ale i přes chladné a nevlídné počasí jsme jí nedarovali ani chvilku odpočinku.

Rám
Nové rámy s odlehčenými rameny přepákování má celá řada Stinky, jejíž jednotlivé verze se liší hlavně vybavením. Zadní stavba poskytuje zdvih 178 mm, materiál je již klasický Kona Clump Alu 7005 T6. Hlavní rámové trubky vytvaroval tlak horkého oleje tak, aby jejich spoj u hlavy byl co nejbytelnější. Spodní trubka je pak těsně přes klikami zahnutá do tvaru písmene J, čímž vnikl větší prostor pro pohyb nádržky tlumiče Fox DHX 3.0. Ten se opírá o vzpěru mezi spodní a sedlovou trubkou, která tak ještě zesiluje tuhost celku. Zadní stavba je na první pohled čtyřčepová, ale ve skutečnosti se jedná o jednočep s přepákováním, zadní kolo je totiž na spodní vidlici a čep je až nad ním. Patky jsou superodolné, stejně tak jako vertikálně zploštělá spodní vidlice oválného průřezu. Hlavní čep tvoří osvědčené kluzné pouzdro, čepy přepákování pak využívají zapouzdřených průmyslových ložisek.

Osazení
Pohon je plně v režii japonského Shimana, komponenty Deore spolu s LX přehazkou jsou absolutně dostačující. Zde nemá smysl upgradovat na vyšší modely, zvlášť s přihlédnutím k velké pravděpodobnosti újmy ve sjezdu. Upgradovat však asi časem bude chtít vidlici Marzocchi Drop Off se zdvihem 170 mm, která je pouze základním modelem dvoukorunkové řady. Sice funkčním, ale ne tak citlivým, jako jsou třeba vidlice 66 nebo 888 téže značky. Tlumič Fox umožňuje "zkulturnění" jízdy po rovině či do lehkého stoupání nafouknutím vzduchu do komory systému ProPedal, jenž pomáhá jezdci omezením nechtěného pohupování při šlapání. Výborná věc, zvlášť na 18 kilovém kole. Kliky Truvativ Hussefelt nového designu již využívají zesílených ložisek středového složení, které je vně středové mufny. Řidítka padnou dokonale do ruky a ani sedlo neurazí. Po zajetí se brzdy Hayes HFX 9 s označením Heavy Duty a osmipalcovými kotouči velmi citlivě ovládají, takže pláště Maxxis Minion mohou předvést, co jejich vzorek snese.

V lese
Jelikož žijeme v mírném podnebném pásmu, občas musíme počítat se sněhovou pokrývkou. Ta na nás čekala i v snow parku v Mladých Bukách, kde v zimě rádi testujeme celodpružená kola. Naštěstí ale sníh zdaleka nepokrýval celou plochu sjezdovky a v lese se dalo vyjezdit cestičky po kořenech. První dojem ze Stinky byl oproti starším vydáním zcela nový. Jednak rozvor působí delším dojmem, takže jízda ve velké rychlosti je velmi klidná. To se pak dostavují euforické pocity neskutečné radosti z jízdy terénem. Má na tom podíl i delší zadní stavba, která však na druhou stranu logicky ubrala kolu na obratnosti v malých rychlostech. Stinky se tak přiblížila ke svým sjezdovým bratříčkům, proti nimž si však zachovala stále ještě dostatečnou freeridovou hravost. Zadní pružení je neskutečně citlivé a také působí mnohem hlubším dojmem. Zároveň si však nežije svým vlastním životem, ale poskytuje jezdci plnou kontrolu nad chováním kola. Boční tuhost kola je absolutně dostačující, zapomeňme na dojem, že by kolo plavalo či neposlouchalo. Díky tomu je i při nutnosti pohybovat se krajinou vlastní silou odezva rámu při šlapání výtečná a ujet 10 km po vlastní ose nám nečinilo takový problém, jako na čistokrevném sjezďáku s 230 mm zdvihu. Jízda po zmrzlé louce plné ztvrdlých kup hlíny se dala přirovnat k letu na kouzelném koberci - tlumič Fox spolu se zadní stavbou odváděl vynikající práci a povrch zjemnil tak jako bychom jeli po polní cestě. Po přezutí plášťů na přilnavější vzorek jsme se pustili i do lesa plného namrzlých kořenů. Trochu jsme upustili tlak z komory ProPedalu a zrychlili odskok, aby měl tlumič lepší podmínky na rychle za sebou následujících kořenech. Je pravda, že to na nich i přes měkkou směs gumy dost klouzalo, ale díky celkem krátkému kokpitu je kolo stále dost dobře ovladatelné, takže případné podklouznutí se dalo dobře srovnat. Odraz ke skoku třeba přes ležící strom se dá po několika pokusech celkem snadno vychytat a jezdec včas odhadne správný okamžik pro propružení. Delší zadní stavba není úplně největším přítelem vysokých skoků, ale zručný pilot si s ní poradí. Nezkušenému při nedostatečné výšce zase kdyžtak pomůže propružení zadní stavby, takže by nemělo dojít k zaseknutí o kládu. Drop z lávky je jako do bavlnky, i když lepší vidlice by třeba pomohla i s jeho kultivovanějším pohlcením bez chodu skoro na dno. Ale to je spíš hudba budoucnosti pro jezdce, jenž si za své koruny zatím nemůže pořídit lepší model s vidlicí 888.

Komu bude slušet?
Freeriderovi s downhillovými choutky udělá Stinky velkou radost. Z kopce ho povozí rychle, bezpečně a radostně, ale opačným směrem se jí dvakrát moc chtít nebude. Delší rozvor jí až tak neubral na hravosti, takže zvládne i lávky a klikaté freeridy mezi stromy a ráda si poskáče i ze skalek a přes klády. Za necelých šedesát tisíc je to skvělá volba pro každého volněji smýšlejícího jezdce.

Další Kona, kterou jsme osedlali během testu, nás opět přesvědčila o kvalitě této značky s havajskými předky. Model Dawg se v řadě celoodpružených kol nachází přesně mezi již testovanými Kikapu s 10cm a Coilerem s 15cm zdvihem. Zatímco Kikapu je určen na XC a Coiler na all mountain či freeride, Dawg ctí kategorii enduro, tedy zdvih 130 mm a jezdivou geometrii. A hned na začátku musíme uznat, že Dawg je hodně dobré kolo, jehož geometrie i funkce odpružení jsou výborně vyladěny pro rychlou jízdu v náročném terénu. Stejně jako oba výše zmíněné modely skvěle padne do ruky a jeho ochota jet kupředu je omračující.

Trubky
Kona své rámy vaří ze slitiny hliníku Al 7005, kterou si pojmenovala Kona Clump. Přední rámový trojúhelník tvoří trubky tvarované dnes již běžným hydroformingem tak, že horní a spodní rámovka přechází z hranatého profilu u hlavy do kruhového u sedlové trubky. Ta je průchozí až dolů, což je potěšitelné, vezmeme-li v potaz, že čep přepákování tlumiče je navařen právě na ní. Tlumič je k rámu připevněn svisle mezi spodní a sedlovou trubkou pomocí navářky nad středovou mufnou. Zadní stavba je čtyřramenná, ale na rozdíl od FSR funguje na základě jednočepové konstrukce s přepákováním. Zadní nába je totiž na vidlici, druhý čep, spojující patky se vzpěrami, je až nad osou. Vidlice je asymetrická kvůli řetězu a k přednímu rámovému trojúhelníku je připevněna pomocí čepu na průmyslech na úrovni malého převodníku za sedlovou trubkou. Frézované patky jsou bytelné, bez odlehčovacích otvorů. Třetí čep pak spojuje vzpěry s frézovaným ramenem přepákování, které přes čtvrtý čep stlačuje vzduchový tlumič Fox Float R. Zdvih zadní stavby 130 mm doplňuje 120 mm na odpružené vidlici Marzocchi EXR Pro. Uvnitř pracují ocelové pružiny tlumené olejem. Vidlici lze přitvrdit dvěma vzduchovými komorami, do nichž stačí nafoukat 5-10 PSI, aby výrazně ztvrdla. Škoda chybějící externí regulace rychlosti odskoku, rychlost lze změnit pouze interně a změnou viskozity oleje.

Osazení
Model Dawg stojí necelých 50 tisíc. Kromě hodně kvalitního rámu za ně získáme i odpovídající komponenty. Kromě Shimano XT přehazovačky, Deore měniče a řazení se zde na první pohled krásně vyjímají kliky Race Face Ride XC a hydraulické kotoučovky Hayes Nine se 160mm kotouči. Méně obvyklé jsou v našich končinách pláště Nokian. Model NBT o průměru 2,1 má středně vysoký kostičkovaný vzorek a snadno se odvaluje. Celkem obstojně podrží i v prašných zatáčkách. Pláště jsou obuty na ráfcích Sun DS-2 XC od kultovky Sunrims. Komplet kola doplňují komponenty Truvativ, sedlo WTB a pedály, tedy žádnou slabinu zde nehledejme.

Dost teorie
Stejně určitě čekáte, jak Dawga zdrbneme, ale chyba lávky. Pokud si představíme kolo na enduro, tedy na celodenní ježdění v tvrdém terénu, po větších kamenech, přes kořeny, dlouhé štreky po drncajících pěšinách a hranách nad klikatícími se řekami, pak je na trhu pár kol, které se s takovým terénem umí vypořádat. A Dawg je přesně jedním z nich. Když si na něj sedneme, máme pocit, že to kolo známe celý život, nic není ani delší, ani kratší, než má být a perfektně se ovládá. Posed je přesně něco mezi XC a all mountain, úhel hlavy 68 stupňů mluví pro naladění na jízdu z kopce, ale zároveň nebude překážet ani ve stoupání, kolo je dobře ovladatelné a i přes položený úhel hravé. Zadní stavba na průmyslových ložiscích citlivě pruží, při nastavení 150 PSI v tlumiči na 70 kg hmotnosti jezdce je zadek ideálně naladěn, při šlapání se ani nehne, pouze při nájezdu na překážku zapracuje. Může za to systém Propedal, který v tlumiči eliminuje malé síly od jezdce. První jízdu jsme podnikli v lese pod Točnou, kde byly dříve lávky. Výkon Dawga byl v tomto terénu plném příčných kořenů, výmolů, zatáček a můstků přes potok omračující, vyšvihaný, ale vyklepaný kolega na pevném kole absolutně nestíhal. Ono se není co divit, 13 cm zdvihu toho spolyká fakt hodně, takže jízda je maximálně svižná a tak je třeba se pouze soustředit, aby to v zatáčce na mokrých kořenech nepodjelo. Při skoku se dá velmi snadno odhadnout, kdy se propružit v kolenou, aby zadní stavba pomohla vymrštit kolo do nebe. Tuhost rámu je excelentní, stejně tak jako akcelerace i na asfaltu. Dawga jsme dále provětrali na singletracku podél Zeleného potoka nad Pecí pod Sněžkou, kde bylo hodně mokrých šutrů. V tomto terénu byl Dawg ideálním strojem, svižně stoupal a bez řečí pobíral všecko, co leželo v cestě. Celodenní vyjížďka po trati Sudet pak byla absolutně luxusní záležitostí. Sice 14 kg hmotnosti bylo ve výjezdech cítit, ale geometrie rozhodně neubírala nic na výkonu a přední kolo se začalo zvedat až při zařazení nejlehčího převodu v nejprudším úseku Pánovy cesty. Zato sjezdy byly v mžiku za námi a jezdec na konci nebyl zdaleka tak vyklepaný, jako na pevňáku. Únava přišla mnohem později, než na kole bez odpružení. Je to jasné - ve výjezdu je sice cítit hmotnost, ale pružení zase díky kopírování terénu prakticky stále zabírá, takže se jezdec nevysiluje odskakováním zadního kola na překážkách. Výhody ve sjezdu snad není třeba zdůrazňovat.

Dog Eat Dawg
Kona Dawg je jedním slovem špičkový stroj. Nenašli jsme jedinou slabinu, na endurko je absolutně ideálním strojem. Příznivci XC pojetí by si ho mohli případně ještě odlehčit vzduchovou vidlicí a tenčími plášti, stejně tak freerideři by mohli zase nasadit širší balóny a vydat se do hrubšího terénu a Dawg jim vždycky udělá dobrou službu. Od nás dostává jedničku s hvězdičkou.

Ačkoliv světová prezentace Kony pro rok 2006 proběhla již v červnu v Les Gets, kde byly vidět pouze první vzorky kol, české představení se odehrálo po prázdninách v Průhonicích s již sériovými koly.
Nebudeme se rozepisovat o každém kole a zkoumat, který šroubek se oproti loňsku změnil, ale spíš se zaměříme na ta nejzajímavější kola. Kona totiž i přes všeobecnou spokojenost s jejími modely neusíná na vavřínech a opět přinesla několik novinek.

Celopéra
Jako první nás hodně zaujal celoodpružený XC stroj The King, jenž vychází z řady kol Kikapu (testovali jsme začátkem roku) s 10 cm zdvihem. Kombinace modré a krémové bílé barvy je na první pohled přitažlivá, nálepka s nápisem Scandium pak kolo ještě víc zatraktivní. Vzduchová Foxka F100 RL se zdvihem 100 mm a blokací, tlumič Fox RP3 se třemi režimy funkce - otevřeno, zavřeno a platform, Hayesy Nine, Race Face kliky a Deore XT pak kolu jen přidají na luxusnosti a hned je na světě horký adept na XC stroj pro příští závodní sezónu. Čtyřčepové zadní odpružení kol Kona je totiž funkční a dobře odladěné a pokud se mu ještě přidá lockout, není třeba se ohlížet zpět za pevnými koly. Cena 84 500 sice mnohé z nás může vytrhnout ze snění, ale v dnešní době není nepřekonatelná.
Zbrusu nový Howler je představován jako 4X kolo s 10 cm zdvihu bez možnosti uzavření. Jeho bratříček jménem Dudu se vzduchovým tlumičem vozí i našeho jezdce Kamila Tatarkoviče.
Hmotnostní úbytek zaznamenal freeridový Coiler, jehož rameno přepákování bylo odlehčeno frézováním a zesíleno dvěma šrouby. Novinkou je pak Coilair, postavený na totožném rámu, ale se vzduchovým tlumičem Fox DHX Air. Komponentová skladba včetně vidlice Fox 36 a nižší hmotnost Coilaira pasuje mezi all mountainové stroje, cena 109 tisíc pak spíš mezi velké fajnšmekry.
Zcela nový rám dostala Stinky, kde zůstal zachován zdvih 170 mm a čtyřčepové odpružení. Spodní rámová trubka bude nyní prohnutá a tlumič lépe umístěn. Rameno přepákování je také změněno a odlehčeno. Na první pohled je Stinky fakt krásná a za 59 tisíc by stála za hřích. A dokonce i malí freerideři nepřijdou zkrátka, protože je pro ně připravena i zmenšená Stinky na 24 palcových kolech.
Rám, na němž Fabien Barel vyhrál Mistrovství světa, bude k dispozici na kole Stab, jehož základní verze Deluxe bude stát rovných 82 000. To je jistě pro nejednoho sjezdaře hodně zajímavá zpráva.

Pevňáky
Vlajková loď Kula Supreme se skandiovým rámem září ve žluto-bílé kombinaci nad celým spektrem pevných kol i díky XTR, Crossmaxům a karbonovým klikám FSA. Hmotnost kola pod deset kilo je vykoupena cenou 110 500 Kč, ale kvůli takovému skvostu se snad vyplatí i prodat v bazaru tátovu Fabii… Dostupnější modely Blast, Caldera a Cinder Cone mají nové rámy z hydroformingem tvarovaných trubek, které vypadají masivněji, a přitom jsou lehčí. Zcela nové jsou silniční modely Zing, jejichž vznik má na svědomí i spolupráce s italskou klasikou Dedacciai. Hlavní rámové trubky z Al 7005 poznaly tvarování tlakem horkého oleje, zadní stavba pak je karbonová. Ze stejného materiálu je i přední vidlice a u nejdražších dvou Zingů i kliky FSA. Ačkoliv Kona není od přírody silničářská značka, logo na rámu vypadá moc hezky, stejně tak jako celá kola. Cenovka 190 000 modelu King Zing slušela taky moc. Ten má totiž celokarbonový rám a vyrábí se v Itálii. K-Force kliky od FSA, Dura Ace komponenty a Mavic Ksyrium kola pak vysvětlují tak vysokou sumu.

Kamil
Kona nám je sympatická nejen svými kvalitními stroji se skvělými jízdními vlastnostmi, ale i tím, že sponzoruje našeho nadějného jezdce Kamila Tatarkoviče. Ten se na MS ve 4X umístil jako nejlepší z Čechů na 7. příčce, když se ostatní naši stačili sami vyřadit z bojů pády. V Norimberku na District Race i v Saalbachu na Slopestylu předváděl velmi čisté jízdy plné technických triků. Jakmile Kamil začně na takto vrcholných závodech dávat i backflipy a 360ky v kombinaci s dalšími triky, měli by se pánové Chase, Strait či Berrecloth začít obávat o své pozice na výsluní.

Se značkou Kona si většina cyklistů spojuje především kola na drsnější ježdění a celoodpružené biky. Kona se proto do jisté míry stala synonymem freeridu a podobných stylů. Nicméně fakt, že tato americká značka umí postavit i špičková kola na cross-country, nikoho až tak nepřekvapí. Málokdo by ale hledal logo Kona na spodní trubce silničního kola, i tam se ale nachází. Série s názvem Asphalt totiž zahrnuje dvě klasické silnice, cyklokrosová kola, jeden silniční model s kotoučovými brzdami a trojici krosů Dew. Nejvýše postavený je Dr Dew, pod ním je Dew Deluxe a základem je typ Dew, jemuž jsme se rozhodli podívat na zoubek.
Kola v cenové relaci okolo deseti tisíc se v našem časopisu neobjevují až tak často. Myslíme si ale, že právě tato kola se často stávají mimosezonními tréninkovými nástroji mnoha sportovních jezdců. Jiní cyklisté hledají vhodné kolo pro manželku, milenku nebo pro své děti. Zde cenová kategorie okolo deseti tisíc určitě láká, protože už se jedná o kvalitnější a spolehlivá kola. A jestliže jste hard-core biker a po lesích proháníte fulla od Kony, tak pro vaši roštěnku bude krosová kona ideálním řešením. Vy oceníte značku a vaše milá kvality kola a jeho červenou barvu.

KLasika
Pokud si myslíte, že značkové kolo za deset tisíc toho jezdci příliš nenabídne, pak jste na omylu. Kona Dew má výborný duralový rám ze zeslabovaných trubek 7005. Rám je kromě barvy naprosto totožný s modely Dr Dew i Dew Deluxe. Nenabízí žádné konstrukční výstřelky a možná právě v tom je jeho elegance. Všechny trubky mají klasický kruhový průřez, to se týká i zadní stavby. Pouze spodní ramena zadní vidlice jsou u středu kvůli průchodnosti pneumatiky vertikálně zploštělá. Jediným výraznějším prvkem rámu je delší přesazení sedlové trubky nad horní. Lanka řazení jsou po vzoru silničních kol vedena spodem, po horní trubce jde lanko pouze k zadní brzdě. Jestliže máte dojem, že toto kolo kvůli absenci nevšedních konstrukčních prvků nemá svou tvář, tak je to přesně naopak. Rám je po designové stránce až výjimečně čistý, na čemž mají zásluhu zcela rovná ramena zadní stavby v černé barvě, která je ostrým přechodem oddělena od červeného předního trojúhelníku. Rám se i přes relativní masivnost hlavních trubek díky použitým barvám na první dojem tváří téměř jako ocelový. S čistotou rámu perfektně koresponduje přední pevná vidlice z chrom-molybdenové oceli se zcela rovnými nohami s konstantní šířkou trubek. Rám je vybaven patkami s dvěma páry závitů a další pár se nachází v horní části vzpěr zadní stavby. Očka se závity mají samozřejmě i patky na přední vidlici. Máte-li touhu konu vybavit blatníky a nosičem, nestojí vám nic v cestě.

Vybavení
Přestože maloobchodní cena kola je 9900 korun, osazení je namícháno s ohledem na spolehlivost. U modelu Dew nepředpokládáme, že na něm majitel najezdí ročně deset tisíc kilometrů, proto by měly použité komponenty, i když ze základních řad, vydržet uživateli celkem dlouho.
Řazení má na starosti sestava přehazovačky a přesmykače Altus, která je ovládána páčkami EZ Fire Plus. Kliky Truvativ Isoflow jsou rozumnou volbou. Kvalitativně za shimanem nezaostávají a po designové stránce vypadají velice pěkně. Přestože se jedná o levnější komponenty, řazení funguje výborně. To se týká jak akce na osmikolečku, tak na převodníkách. Samozřejmě nejnáchylnějším komponentem k poškození je přehazovačka. Pokud ji dokážete například při pádu zlikvidovat, doporučujeme ji nahradit třeba typem Deore. Tato kona si deore určitě zaslouží. Navíc přehazovačka Altus je jedinou součástkou, která na kole na první pohled vypadá levně. Ovládání páček je bezproblémové. Odřazovací páčka umístěná vpředu nahoře je výborně přístupná a rychlost řazení je plně srovnatelná s klasickým rapidfirem. Ukazatel zařazeného převodu je přehledný. Jediné, co nám na řadících a brzdových pákách vadilo, byly výstupky pro napojení velkých centrálních ukazatelů CI-Deck. Ty sice nebyly využity, ale jejich tvarování bránilo snadnému přístupu k seřizovacím šroubům napnutí brzdových lanek. Pokud tedy měly brzdy příliš dlouhý krok, pro jeho seřízení bylo nutné zastavit. Příjemným překvapením se staly brzdy. Ačkoliv se jedná o jednodušší model Tektro bez kazetových špalků, jejich výkon byl v kombinaci s pákami Shimano skvělý, a to i za mokra.
Plusem modelu Dew je jeho obutí. Pláště WTB Slickasaurus o rozměru 700x37c mají hladkou středovou část běhounu a po jeho stranách jemný směrový vzorek. Díky přijatelné hmotnosti a hladkému povrchu jsou to právě ony, kdo se velkou měrou podílejí na velice dobrých jízdních vlastnostech kola. Ráfky Alex jsou pro dew spolehlivou oporou. Náboje pochází od Formuly, o čemž informuje její logo na rychloupínákách. Díky kvalitnímu utěsnění ložisek by náboje rovněž neměly být problematické.
K určení kola byl vhodně zvolen krátký, lehce vzpřímený představec a vlaštovky. Velice pohodlné je sedlo s logem Kona s koženkovým potahem. Jeho polstrování, a především plochý tvar středové části se žlábkem zajišťují příjemné sezení i při delší jízdě. K plusům patří i plasty chránící bočnice sedla proti rozedření.

Cyklokrosové svezení
Jestliže máme hodnotit jízdní vlastnosti modelu Dew, pak je lze shrnout jedním slovem, výborné! U kola za necelou desítku bychom v žádném případě nečekali takové sportovní ambice. Dew má svým chováním podstatně blíž k závodnímu cyklokrosovému kolu než ke klasickému krosu. Velice tuhý rám má hodně krátkou stavbu a kolo se díky tomu excelentně ovládá. Klasický cestovní kros je kolem určeným pro pohodovou jízdu po silnici, kde je nejdůležitějším požadavkem klidné chování a držení směru. Naopak dew jezdce okamžitě vybičuje, aby využil jeho potenciálu. Toto kolo je podstatně více doma v terénu než na silnici. I přes relativně vzpřímený posed máte pocit, že kolo prostě "jede". Díky tuhému rámu, kvalitním hladkým plášťům a hmotnosti pod dvanáct kilogramů dew výborně akceleruje a veškerá jízda je velice lehká. Nám to nedalo a konu jsme vytáhli do celkem náročnějšího terénu. V terénu se musí dávat větší pozor pouze na to, abyste necvakli duši o ráfek. Takže pryč od kořenů a kamení. Jakmile narazíte na dobře sjízdný "cyklokrosový úsek", toto kolo si doslova užijete. Dew je hodně tvrdý, na tom mají zásluhu zcela rovné zadní vzpěry i ramena přední vidlice. O to více jezdec ovšem terén vnímá. Jestliže si chcete kolo ověsit nosiči a s těžkým nákladem procestovat po silnicích Evropu, pak toto kolo není pro vás. Zde by byl krátký živý rám spíš na obtíž. Při pomalé jízdě do ostré zatáčky může totiž dojít i k lehkému kontaktu špičky boty s předním kolem, montáží dlouhého předního blatníku se navíc tato vzdálenost ještě zkrátí. Pokud ovšem chcete kolo třeba pro manželku, aby jí to dobře odsýpalo po silnici, a navíc po ní požadujete, aby s vámi jezdila i po polních a lesních cestách, dew je rozhodně správná volba. Pro některé juniory by dokonce toto kolo mohlo posloužit jako základ pro cyklokrosový speciál. Vhodných uživatelů pro dew by se našlo opravdu hodně.

Konu vnímá dnešní bikerský svět hlavně jako freeridovou značku, protože tuto disciplínu nejvíce podporuje a kola se čtyřmi písmeny na rámu jsou na akčních videích nejvíce k vidění. Jenže firma, která dokáže vychytat kvalitní stroje pro těžký terén a sjezd, rozhodně nemá problémy vyrobit dobrý stroj i pro XC. Celoodpružený model Kikapu, který je pojmenován podle havajského domorodého kmene, má rám z hliníkové slitiny 7005 a pro Konu typickou čtyřčepovou zadní stavbu. Prodává se ve třech verzích a jednotlivé modely se liší ve vybavení. My jsme do testu získali prostřední Kikapu Deluxe za padesát tisíc. V této cenové hladině si lze u Kony vybrat z několika celoodpružených kol s podobným vybavením, ale s rámy určenými pro různé účely. Ty se liší hlavně masivností rámu a zdvihem. Coiler (testovali jsme jej v loňském čísle 19) má 15 cm zdvih a jeho masivní rám je stavěn na freeride, Dawg pak poskytuje zdvih 13 cm a je vhodný pro all mountain, tedy i jízdu vzhůru. Náš Kikapu Deluxe má zdvih 10 cm a velmi lehký rám okolo 2,5 kg, což má příznivý vliv na celkovou hmotnost stroje.

Krátce o materiálu
Rám ze zeslabované slitiny hliníku 7005 je rozdělen na dvě části. Přední rámový trojúhelník využívá trubek s proměnným profilem. U hlavy jsou horní a spodní rámové trubky hranaté a tvoří dohromady masivní blok materiálu. Navíc je spodní trubka u hlavy ještě zpevněna navářkou. Směrem k sedlové trubce obě hlavní rámové trubky mění svůj profil na kruhový. Letošní novinkou je nový frézovaný blok, který nese středové složení, spodní čep zadní stavby a zároveň uchycuje užší část tlumiče. Toto spojení se nám jevilo jako ideální řešení, které ještě zvýší boční tuhost rámu. Na sedlové trubce je v její horní části zezadu přivařena speciální navářka, která nese čep frézovaného ramene přepákování zadní stavby. Sedlová trubka je však i přesto průchozí až dolů, což je u celoodpružených strojů velkou devizou. Po výjezdu na kopec se dá sedlo snížit na minimum a tak nepřekáží v technickém sjezdu. Zmíněné frézované rameno drží horní část tlumiče Fox Float RP3. Letošní novinka s vylepšeným systémem ProPedal má tři polohy nastavení citlivosti tlumiče na vliv šlapání. Zároveň by měl patřit k nejlehčím tlumičům na trhu. Zadní stavba pokračuje na druhé straně ramene vzpěrami kruhového průřezu. S V-brzdami se už nepočítá. Čep spojující vzpěry se zadní vidlicí je nad patkami, které jsou velmi jednoduché a postrádají jakékoli frézování či tvarování. Vidlice je asymetrická, levá trubka jde od středového čepu k patkám přímo, zatímco pravá je u klik prohnutá kvůli řetězu.
Vpředu pruží vzduchová vidlice Marzocchi MX Comp se 100 mm zdvihu. Tlakem vzduchu se dá nastavit tuhost vidlice, odskok tlumí olej. MX je dříč, který je nejen odolný, ale i výkonný. Pohon svěřili lidé z Kony klasickému Shimanu. Přehazovačku Deore XT původního typu ovládá rapidfire, takže zde nehrozí přeučování na obrácený systém řazení. Přesmykač ze sady Deore je úplně dostačující, protože je klasický a tak je jeho dlouhá životnost zajištěna. Na klikách se rozhodně nešetřilo, ani bychom si zde nedovedli představit jiné než Race Face. O určení modelu Ride XC vypovídá sám název. Kotoučové brzdy dodala další biková klasika Hayes, a to hydraulický model Nine. Kola na nábách Shimano a KK tvoří odolné ráfky Sun Black Eye. Vlaštovky Truvativ LE Riser dokonale padnou do rukou a představec Truvativ XR absolutně vyhovuje svou délkou zaměření kola. Sedlo WTB V-Laser patří mezi naše oblíbené, takže i zde Koňáci vybrali na výtečnou.

Na Koni/ě
Na první pohled Kona Kikapu vypadá jako jeden z mnoha celoodpružených strojů, které díky malému zdvihu nejsou ve sjezdech moc přínosné a ve výjezdech užírají drahocennou energii vyvinutou šlapáním. To je však pouhé zdání, které vezme za své při nasednutí a prvním šlápnutí do pedálů. Jak jsme již zmiňovali, když Kona umí udělat super kola pro sjezd a freeride, proč by neměla umět využít zkušenosti při stavbě XC. Na Kikapu se skutečně projevila znalost oboru inženýrů Kony. Na vyjížďce se totiž kolegové na inteligentních strojích tvářili nadřazeně, dokud neviděli naše záda v prvním stoupání. Celková lehkost kola a také nečekaná tuhost v záběru žene jezdce kupředu hlava nehlava. Každé šlápnutí je evidentně cítit na pohybu vpřed. Při jízdě po rovině se tlumič skoro nehnul (při 100 PSI), ProPedal citlivě reagoval na to, jestli jezdec šlape, nebo jestli má kolo pohltit nerovnosti terénu. Pak se samozřejmě tlumič ihned otevřel. Modrou páčkou na těle tlumiče lze navíc volit úroveň propedalu a červeným kolečkem pod páčkou se reguluje rychlost odskoku. Posed je ideální pro dlouhou jízdu terénem, přesně mezi XC raketou a freeridovou houpačkou. Oběma pozicím se lze přiblížit změnou polohy představce a spacerů. S vlaštovkami Truvativ a 10 cm dlouhým představcem je kolo velmi obratné a živé. Na úzkých klikatých cestičkách dokonale plní příkazy pilota. Ve velkých rychlostech doslova letí nad povrchem a ještě víc ožívá při překonávání překážek. Odraz k letu je neskutečně snadný. Umíme si představit, že Kikapu si koupí i jezdec, který si vedle XC nasazení chce na kole užít hodně zábavy. Sjezd je velmi příjemný i v těžkých pasážích. Překážky odpovídající zdvihu mizí z povrchu zemského a rázy od těch větších jsou alespoň zmírněny. Kvalitní funkce pružení je dílem aktivního závěsu a také při brždění zůstává zadní stavba stále aktivní. Navíc díky poloze spodního čepu nedochází ani k tahání řetězu za pedály. Dali jsme si na kole i několik menších dropíků - dopad byl vždy jako do peřinky. Nicméně na dropování bychom přecejen doporučili některý z odolnějších strojů. Fascinující je fakt, že Kikapu s přehledem zvládne i prudký výjezd, kdy je zadní kolo ve stálém záběru.

Verdikt
Kikapu patří k těm nejlepším strojům na XC, které jsme zatím sedlali. Rozhodně bychom se nebáli jej využít pro závodní nasazení na náročných cross-country okruzích či těžkých maratonech. Kolo je velmi tuhé a přitom také pohodlné. Vybavení je lepší, než u některých jiných kol v ceně do padesáti tisíc Kč a odpovídá zaměření stroje. Kona Kikapu Deluxe si získala naše srdce a bylo nám upřímně líto, že jsme ji museli dovozci vrátit.