Články - Jízdní kola ŠTĚRBA-KOLA.cz

zdvihy : 165mm (zadní), 150mm (přední)

Konečně ho vidíme in natura. Po detailním prohlédnutí nacházíme macatou 12mm osu v macatém 150mm náboji zadního kola. Širší náboj přispívá k větší boční tuhosti a odolnosti a s pevnou osou je zadní stavba hodně tuhá.
"Vyžraná" je taky stavba u hlavního čepu a zároveň poskytuje dost místa pro velkou pneumatiku nebo velké bahno. Přepákování k tlumiči je uloženo na ložiskách. Velká pohoda z Plzně je taky "double" sedlovka na FR.
Truvativ Hussefelt kliky a řidítka jsou na tomhle kole ňamií. Vidlice kombinací pružin a vzduchového dohuštění odolá i těžkým riderům a nechá se nastavit přesně tak jak potřebujete.
Kolo zobe opravdu exkluzivně, hlavně protože tlumič FOX DHX 3.0 nemá žádné systémy omezující dobrou funkci alá ProPedal, SPV, písek v čepech...
Díky váhově odtučněné duralové pístnici o velkém průměru s teflonovým povrchem se dá ovlivnit progresivita pružení, Teflon snižuje tření pístu o futro a těsnění.

Závěrem : Už chci jaro!!! Při focení kola (cca 5 minut) mi málem umrzly ruce a uši mi sebral ze země kamarád.
Super kolo pro typy který se rádi projedou po vlastní ose a taky kolu daj pořádně "nažrat" v oblíbeném HC sjezdíku.

Nová kolekce, nový název modelu. Oboje je charakteristické pro kolo Merida Matts Miami, které vám chceme prostřednictvím testu podrobněji představit. Matts Miami je první vlaštovkou zastupující kolekci pro rok 2005. Vesele se prohánět již na přelomu srpna a září na modelu určeném pro nadcházející sezónu je docela příjemné. Miami v nabídce značky zapadá mezi známé, i když zdokonalené typy Matts Sport 500 a 300. Jedná se tedy o bike určený pro sportovnější jízdu a cenou zapadající do jedné z nejžádanějších kategorií. Za necelých šestnáct tisíc korun zákazník v případě modelu Miami získá kvalitní stroj, jenž svým neotřelým designem i některými komponenty spadá výše, než je u této třídy obvyklé.

Rám a vidlice
Rám nepostrádá řadu prvků charakteristických pro značku Merida. Profilace ShotGun se nachází na horní i spodní trubce. U hlavové trubky s integrovanými ložisky hlavového složení je zesílen spoj se spodní trubkou pomocí navařeného plátu přesně kopírujícího profilaci. Spodní trubka je navíc pro dosažení maximální boční tuhosti rámu v oblasti u středu výrazně zploštělá. Na zadní stavbě se už tolik neexperimentovalo s tvarem trubek. Vidlice i vzpěry mají klasický oválný či kulatý průřez. Jakýkoliv náznak esovitého zprohýbání ramen bychom hledali marně. Přestože zadní stavba vypadá vzhledem k robustnosti předního trojúhelníku relativně subtilně, rám jako celek nabízí fantastickou tuhost. Zajímavým prvkem je vedení lanka k zadní brzdě pomocí nepřerušeného bowdenu. Tentýž rám využívají i jiné modely Meridy vybavené kotoučovými brzdami a navářky na horní trubce jsou tomu uzpůsobeny.
Co se nám opravdu hodně líbilo, byl design připomínající letošní model Matts Comp. Výrazná červená doplněná o bílá loga, tím se u sportovního kola určitě nedá nic zkazit. I ostatní grafické prvky na rámu jsou vydařené. Druhou variantou modelu Matts Miami je matná černá s bílými nápisy, která vypadá minimálně stejně dobře jako naše červená.
S designovým pojetím rámu koresponduje i přední odpružená vidlice. Ta má na nohách nálepky Merida a šedobílé pruhy, jako jsou na zadní stavbě. Původ vidlice je ale třeba hledat jinde, konkrétně u značky TopGun. Vidlice se na pohled tváří robustně. Charakteristický je pro ni plynulý, i když pomalejší krok. Ze začátku byla vidlice méně citlivá, což se projevilo především na rychle za sebou jdoucích terénních hrbolech a na menších nerovnostech. S najetými kilometry se ale její funkce výrazně zlepšovala. Vidlici by určitě také prospělo rozebrání a namazání kluzných pouzder vhodnější vazelínou. Seřizování předpětí pružiny se provádí na levé noze a nabízí dostatečný rozsah. Na pravé straně korunky se nachází páčka lockoutu. Zablokování vidlice je jednoduché, pouze je nutné, aby byl systém uzavírání dostatečně dotažen. Stalo se nám totiž, že při snaze po odblokování jsme nechtěně začali vyšroubovávat celý lockout.

Deore XT!
Komponentový mix má na starosti především sada Shimano Deore doplněná o přehazovačku Deore XT. S tím se na šestnáctitisícovém kole člověk často nesetká. Přehazovačka je jednoznačně jedním z nejzatěžovanějších komponentů a logo XT představuje jistotu i pro mnoho závodníků. Nápis Deore se nalézá na řazení Rapidfire, na přesmykači Top Swing a na obou nábojích. Kliky Shimano M440 patří rovněž mezi oblíbené komponenty, neboť za dobrou cenu nabízejí vysokou tuhost a životnost. Brzdy a brzdové páky pocházejí od firmy Tektro. Dlouhé tříprsté páky dobře padnou do ruky a účinnost véček je výborná.
Na jízdních vlastnostech se výrazně podílejí pláště Cheng Shin Tire, zkráceně CST. Jejich univerzální vzorek nabízí dostatečnou jistotu v terénu i méně zkušenému jezdci. Dobrý pocit z plášťů jsme měli i na větších kamenech či v blátě. Jedinou větší nevýhodou je jejich vyšší hmotnost, která se společně s odpruženou vidlicí podepsala na celkové váze kola 13,9 kilogramu ve velikosti 22 palců. Miami se ale chlubí především pohodlným posedem, na němž mají zásluhu lehce zvednutá řídítka o šíři 58 centimetrů a vzpřímenější představec. S vyšším předkem kola příliš nekoresponduje sedlovka, která je pouze tři sta milimetrů dlouhá. Naštěstí se jedná o nejběžnější průměr 27,2 milimetru a její případné nahrazení za delší bude jednoduchou a levnou záležitostí. Sedlo s výšivkou Ike je pohodlné i při delších jízdách nejen díky výraznému polstrování, ale také kvůli otvoru ve středové části plastového skeletu.

Miami trail
Jízda na Meridě Matts Miami je příjemná díky výborné sportovní geometrii. Ovládání jezdci okamžitě padne do ruky. Kolo není záludné ani v extrémních situacích a jezdec dokáže přesně předpovídat, jak se v kterém úseku stroj zachová. Velkým plusem je vysoká tuhost rámu podpořená kvalitními klikami. Reakce kola na jezdcovy podněty, co se týče řízení, je okamžitá. Dobré akceleraci bohužel hodně ubírají především těžké pláště. Vyšší hmotnost všech točících se dílů je vždy nejmarkantnější. Naštěstí pláště jsou většinou tím, co se opotřebuje a mění nejdříve. My jsme na Miami po několika jízdách na zkoušku obuli obstarožní Ritchey Z-Max a jízda se změnila k nepoznání. Kolo ochotně zrychlovalo a jízda byla podstatně méně unavující. I mnohem výraznější tlumení nerovností především u zadního kola nabídly lehčí pláště. S námi namontovanými plášti bylo najednou možné bez problémů přeskočit ležící kmen nebo oběma koly zároveň vyskočit na vyšší obrubník. Výměnu plášťů za jiný typ s nižší hmotností ale jezdec pocítí nejvíce při zrychlení a v delších výjezdech.
Nejlépe se Merida Matts Miami cítila v rovinatějších úsecích, kde bylo možné naplno vychutnat rychlost. S tímto kolem si ale jezdec může díky poslušné geometrii užít i hodně zábavy. Doslova láká úzká lesní pěšina a proplétání se v rychlosti mezi stromy, stejně tak jízda po městě. Miami se rozhodně neztratí ani v techničtějších pasážích. V kamenitých sjezdech je jediným limitem přední vidlice. Nepředpokládáme ale, že by na tomto kole jezdili stoprocentní závodníci. Vzhledem k cílové skupině rekreačně-sportovních jezdců je použitá vidlice absolutně dostačující. Velice dobře se Merida předvedla i v náročných výjezdech. Sice bylo díky vyšší hmotnosti kola někdy nutné pořádně zabrat, ale skvělá geometrie i vzorek plášťů CST měly podíl na tom, že jsme s kolem vyjeli i hodně těžké úseky. Nejvýstižnějším slovem pro použitou geometrii je "akorát".
Jestli máme naše dojmy z Miami shrnout, tak se jedná o povedené kolo, jehož vyšší hmotnost je bohatě vykompenzována vydařenou geometrií. Za šestnáct tisíc uživatel získá stroj s kvalitním rámem, uzamykatelnou vidlicí a přehazovačkou Deore XT, což je rozhodně lákavé.

Česká značka Apache vstoupila do povědomí uživatelů především kvalitou svých kol i nespornou dávkou originality. Ve chvíli, kdy byly zveřejněny první informace o novém nejvyšším modelu tohoto výrobce pro příští sezonu, jsme si byli jisti, že se v nejbližší době stane "obětí" našeho testu. Typ Manitou je stoprocentně závodním strojem, o čemž svědčí nejen špičková sada Shimano XTR, ale především výborný rám s karbonovými vzpěrami zadní stavby. Nám se podařilo tomuto modelu přerušit sérii představovaček kolekce Apache 2005 a z výstavních ploch jsme ho stáhli do naší redakce, kde se podrobil důkladnému otestování. Takže Apache Manitou, na scénu!

Diamond Carbon
Rám typu Manitou je do jisté míry velice podobný tomu, co známe z modelové kolekce Apache 2004, tedy co se týče hlavního rámového trojúhelníku. Opět byla použita slitina hliníku s označením U6, díky níž je možné postavit rám velice lehký a zároveň dostatečně tuhý. Velkým plusem ú-šestky je ale také nízká únava materiálu i při dlouhodobém zatížení. Nápis Double Butted na sedlové trubce prozrazuje, že jsou trubky navíc ještě vnitřně zeslabeny. Profily trubek jsou nám již důvěrně známé, horní má klasický vejčitý průřez po celé své délce, naopak spodní se vyznačuje proměnným profilem s průřezem kosočtverce ve středové partii. Tento prvek kolu zajišťuje, že už z dálky, kdy ještě nejste schopni rozluštit samotné logo, poznáte, že se jedná o stroj Apache. Pokud někdo ještě neví, proč je použit právě ten profil, tak je to kvůli minimálnímu ulpívání bahna odletujícího od předního kola. Ale něco se v přední části oproti letošku přece jen změnilo. Je to frézovaná výztuha spoje spodní trubky s hlavovou, nahrazující klasický plát kopírující stěnu trubky. S podobným řešením jsme se setkali již u značky Amulet a musíme přiznat, že vypadá efektně. Ale teď už k zadní stavbě, tam se změn odehrálo nejvíc. Spodní ramena s šestihranným průřezem zůstala, na ně ovšem navazují nové bytelné patky a nad nimi se již nachází to nejpodstatnější, a sice karbonové vzpěry. Ty jsou k patkám přišroubovány a zároveň přilepeny, v horní části jsou pak vsazeny a zalepeny do šikmo seříznutého kapkovitě profilovaného sloupku. Jedná se tedy o řešení známé již ze silničních rámů, pouze v bytelnější podobě. Vzpěrám nechybí výrazný esovitý průhyb, který se v kombinaci s použitým materiálem stará o pohlcování rázů z terénu. Nad zadním kolem vzpěry plynule přecházejí v klasický monostay. Celý karbonový díl vypadá velice bytelně a pro vytěžení maxima z vlastností karbonu se u vzpěr neustále mění průřez jejich ramen. Mimo kotoučovek je možné po našroubování čepů do rámu použít i klasické ráfkové brzdy. Zpracování karbonu není co vytknout, vše je provedeno maximálně precizně bez jakékoliv nepřesnosti. Opěrky bovdenu řazení a úchyty hadičky k brzdám jsou ke vzpěrám opět přilepeny a přinýtovány. Konstrukce levé patky je provedena tak, aby i při silném brzdění zadní kotoučovkou nadměrně nezatěžovala karbonové vzpěry. Tlak se od brzdy rozděluje do celé zadní stavby. Líbilo se nám, že spodní můstek i karbonová monostay stavba jsou vybaveny otvory pro montáž blatníků pro případ, že si bude chtít někdo z manitoua udělat mimo sezonu tréninkové kolo. Byla by sice škoda tahat takového krasavce do soli, ale co kdyby. Apache řeší veškeré drobnosti.

2 x Manitou
Ještě štěstí, že značka Apache využívá na svých modelech převážně vidlice značky Manitou. Takový Rock Shox SID by v kombinaci s názvem kola Manitou nebyl úplně tím pravým. Vidlice Skareb Super nabízí výbornou kombinaci ceny a kvality. Na námi testované verzi byla sice pouze s klasickým lockoutem, sériově ale bude manitou vybaven ovládáním zavírání z řídítek. Po funkční stránce nedošlo u vidlice pro sezonu 2005 k velkým změnám. Nabízí slušnou hmotnost a výbornou citlivost. Pro závodníka úplně ideální společník.
Z ostatních komponentů také nebylo nic podceněno. Kompletní sada XTR včetně kotoučových brzd funguje stoprocentně. Za plus považujeme použití klasického přesmykače s horním uchycením. Zapletená kola Mavic CrossMax SL Disc patří také mezi to nejlepší. Jejich vysoká tuhost a nízká hmotnost jsou znát doslova při každém šlápnutí, vždyť váha předního kola je 770 a zadního 915 gramů. Bezdušové pláště Hutchinson Python jsou jedním slovem skvělé. Velice dobře se odvalují a poskytují jezdci jistotu téměř v každém okamžiku. Spojení CrossMax SL + Python Tubeless + Apache Manitou je navíc po designové stránce dokonalé. K nejlepšímu to nejlepší, součástkám Ritchey WCS ani sedlu Selle Italia SLR vážícímu úctyhodných sto sedmdesát gramů není co vytknout.

Dostatečně přesvědčivý
Popisovat tak pěkné kolo, jakým je Apache Manitou, by se dalo skoro do nekonečna, ale už k jízdním vlastnostem. Cílem značky Apache nikdy nebylo postavit extrémně tuhý rám, vždy šlo o hledání ideálního poměru mezi vysokou boční tuhostí a maximálním možným komfortem. Typ Manitou opět výrazně posouvá hranice této značce. Již letošní nejvyšší modely Apache byly výborné a manitou si z nich bere to nejlepší, tedy přední trojúhelník a profilaci zadní vidlice. Skoro vždy, když chce člověk dosáhnout většího pohodlí rámu, musí obětovat alespoň něco málo z jeho tuhosti. Pokud u rámu Manitou k nějaké oběti došlo, tak je téměř neznatelná. Rám se i při silové jízdě jeví jako dostatečně tuhý, nabízí výbornou akceleraci a jisté vedení stopy. Nižší torzní tuhost je možné u některých rámů vypozorovat také v rychlých zatáčkách s výrazným naklopením, testovaný apache ale žádné tyto neduhy nevykazoval a tuhostí byl srovnatelný s klasickými pevnými modely. V rozbitém terénu se ale naplno projevila výhoda karbonových vzpěr. Rázy přenášené kolem do jezdcových zad byly výrazně utlumené. Přestože je výhoda bezdušových plášťů i v tom, že není nutné je tolik foukat, my jsme je při části testu pořádně natlakovali, aby vynikly vlastnosti rámu. Nerovnosti při jízdě nepůsobily zdaleka tak syrově jako u klasické zadní stavby. Použití karbonových vzpěr považujeme rozhodně za přínos a mohou se na ně těšit nejen budoucí majitelé manitoua, ale i vlastníci dostupnějšího shamana, jenž využívá totožný rám. Geometrie se oproti ostatním závodním modelům značky příliš nezměnila. Posed není zbytečně dlouhý a závodníkům bude zcela vyhovovat. Položení vidlice je dokonalým kompromisem mezi dobrým vedením stopy a rychlou reakcí kola. Během testu jsme se nesetkali s terénem, kde by se manitou cítil nesvůj. Doma je samozřejmě na rychlých tratích, jistě se ale ovládá i v kamenitých sjezdech. V příkrém výjezdu jsme ocenili kombinaci lehkých kol, extrémně tuhých klik a bezvadných plášťů. Jakmile chce jezdec přeskočit v rychlosti nějakou překážku, kolo obvykle dostane výše, než měl v plánu. Hmotnost kola (s pedály SPD M535) je totiž pouhých 10,4 kilogramu. A závěr? Vše podstatné již bylo napsáno. Apache Manitou je závodní stroj se vším, co k němu patří. Dodatkem je pak vyšší míra pohodlí. Cena kola je bez deseti korun rovných sto tisíc. Že je to hodně? Tak trochu počítejte. Když sečtete cenu sady XTR, kol CrossMax, vidlice a všech ostatních šperků, tak zjistíte, že to moc není.

Jezdci teamu Multivan Merida na kolech Merida letos získali nesčetně vavřínů, včetně těch nejcennějších. To oni pomohli technikům Meridy vychytat ty nejlepší úhly a rozměry pro závodní kola. A jedním z nich je i MATTS Pro-V, jehož představení tu právě čtete.

MATTS HFS Prolite 66
Merida letos na své nejlepší hliníkové rámy použila novou slitinu Prolite 66. V řeči čísel se jedná o šestkovou sadu, tedy s přísadou křemíku, jenž slitinu ztužuje a zlehčuje. Celkově tak nový rám ve stejné velikosti oproti loňskému zlehkl o čtvrt kila. Přitom však byla zachována velmi dobrá boční tuhost původních rámů. Rámy svařuje speciální robot, který na rozdíl od člověka udělá všechny svary na chlup stejně. Díky hydroformingu, tedy technologii tvarování profilu trubek silným tlakem horkého oleje, mají rámy kol Merida zajímavý vzhled. Spodní rámová trubka je u hlavy hranatá a spolu s horní a hlavovou trubkou tvoří tak mohutný blok, že nemá šanci prasknout ani při nejtvrdším závodním nasazení. Průřez spodní trubky nemá klasický oválný tvar, ale připomíná hlaveň brokovnice. Spodní část trubky je jakoby ze dvou samostatných trubek, což umožňuje lepší rozložení tlaků a zvyšuje celkovou pevnost rámu. Horní rámová trubka má průřez ve tvaru trojúhelníku, kdy vrchní strana je plochá, takže kromě toho, že má velkou tuhost, se na ní bude dobře sedět vaší roštěnce na cestě od vlaku. Zadní stavba kombinuje oválné trubky zadní vidlice a kruhové trubky horních vzpěr. Kromě čepů na véčka samozřejmě nechybí na frézovaných patkách úchyt na kotoučovku. Pro ni je také patka zpevněna příčnou plochou vzpěrou.

Výbava
Když se řekne "kolo za 37 tisíc na ixtéčku", rozhodně bychom si nepředstavili, že na špičkovém rámu bude sada XT kompletní, včetně klik a dualů. Kromě toho bychom nepočítali s vidlicí Skareb Super a už vůbec ne s komponenty FSA. Toto je stručný výčet toho nejlepšího, co na kole najdeme. Řazení Dual Control Deore XT ovládá stejnojmennou přehazovačku. Tady je dobré si uvědomit, že se nejedná o nové XT s inverzním chodem, ale o starou dobrou klasiku. Ta však s dualy funguje zase přesně obráceně, takže brzdovou pákou dolů se řadí na lehčí převody a palcem na přídavné páčce či hřbetem prstů pod pákou nahoru se řadí těžší převody. Tedy opačně, než jsme byli doposud zvyklí. Ale po pár kilometrech si člověk rychle zvykne a pak řazení už ani nevnímá, neboť funguje tak, jak má a jízdu rozhodně neruší. To, že Merida naslouchá svým závodníkům, je vidět i na použitém přesmykači. Každý, kdo někdy vlastnil systém Top Swing ví, že jeho čepy dostanou vůli mnohem dříve, než na klasickém smyku. Proto i na Pro-V najdeme oblíbenější verzi přesmykače, která je velmi povedená a plně funkční. Samozřejmě nás už nepřekvapuje, že i zde najdeme nápis Deore XT. Skvělá a bezchybná funkce smyku je podpořena i použitými klikami. Zde se vsadilo na nové technologie a tak duté kliky Deore XT využívají integrované duté osy, která je součástí pravé kliky a přináší maximální tuhost a zároveň větší odolnost středového složení, které má misky mimo rám a tudíž mají větší průměr. Do sady XT patří také špičkové náboje, pro letošek v černé barvě. Shimano dodalo ještě SPD pedály PD-M 520, které jsou naprosto funkční, nicméně v bahně či sněhu se bohužel nevyrovnají pedálům s lepší samočistící schopností.

Skareb
Na Meridě Pro-V pruží osvědčený Manitou Skareb Super s lockoutem. Vzduchová vidlice s tlumením TPC, jehož rychlost odskoku se dá jemně regulovat modrým kolečkem na spodu pravé vidlice, poskytuje dostačujících 80 mm zdvihu a navíc se dá snadným otočením červené páčky na vrchu pravé nohy zablokovat. Zároveň má však zabudovanou ochranu proti nečekaným rázům od terénu a v takovém případě se otevře a ránu pohltí.

Kola
Švýcarská společnost DT Swiss, která se zabývá výrobou prakticky dokonalých nábojů, ale i drátů a tlumičů, dodala pro Meridu ráfky XR 4.1. Kvůli použití V-brzd mají samozřejmě frézované boky. Kalíškování je v tomto segmentu samozřejmostí a dvojitý profil jakbysmet. Ráfky jsou obuty do kvalitních plášťů Maxxis, vepředu vede stopu a drží v náklonu model Ignitor, vzadu pak velmi podobný Dy-No-Mi-Te. Vzorek obou plášťů je univerzální a použitá měkčí směs dobře drží hlavně v těžkém terénu, na trávě či na kluzkých kamenech. Neztratí se ani v sypkém terénu. Rotaci rozjetých kol brzdí ráfkové V-brzdy Avid Single Digit 7R, což není v nabídce americké značky žádné ořezávátko. Kvalitní čepy zaručují maximálně lehký chod, navíc za povšimnutí stojí gumová ochrana bowdenu, která je opravdu účinná a nepustí dovnitř ani kapičku vody.

Kontaktní místa
Velkou radost nám udělala přítomnost 66 cm širokých vlaštovek FSA Rise a 10 cm dlouhého představce XC Lite stejné značky. FSA patří v současnosti mezi špičku v oboru a dokazuje to velmi dobře navrženými úhly řidítek i zpracováním představce. Skvělé gripy Screw on odpovídají současným trendům - jednak netlačí ani bez rukavic a jednak se upínají pomocí objímek. Šroubky však rukám nepřekáží, protože jsou překryty plastovou krytkou. Snadné a účinné. Sedlovka FSA SL Lite Off Set je zahnutá, což prodlužuje posed pro jezdce, kteří rádi šlapou před sebe. V upínacím mechanismu si hoví osvědčené a velmi kvalitní sedlo Fi'zi:k Nisene, dnes již zaběhnutý standard mezi XC sedly.

V terénu
Merida MATTS Pro-V je čistokrevný závoďák. Středně dlouhá horní rámová trubka jej předurčuje pro rychlou jízdu z kopce i do kopce. Zadní stavba je o 5 mm kratší, než je obvyklé, což spolu s 10 cm představcem a vlaštovkami přispívá k dokonalé ovladatelnosti stroje. Na rychlém okruhu se nejlépe projeví tuhost kompletu rám-střed-kliky, výkyv do stran je prakticky nulový a tak je velmi snadné šlapat, co to dá a uhánět kupředu. Se zablokovaným Skarebem je jízda obrovsky dynamická, až člověk hledá pod zadkem raketu. Ve výjezdu je delší rámovou trubkou potlačeno zvedání předního kola, takže celý stroj poslušně žene kupředu. Celková hmotnost 11 kilo je zde velkým přínosem a stoupání je jedna radost. Samozřejmě, že v těžkém terénu zadní kolo na překážkách poskakuje, hliník prostě tvrdý je a bude, s tím se musí počítat. V sedě však hodně rázů pochytají elastomery sedla, které tak jízdu udělá pohodlnější. Ve sjezdu má jezdec kolo pod dokonalou kontrolou. Středně velká výška středu nad zemí zaručuje, že kliky neškrtnou o zem a zároveň jsou ještě dostatečně nízko pro kvalitní ovládání kola. Odpovídající délka představce i úhel hlavy 71 stupňů umožní rozjetému stroji zatočit kdekoliv se jezdci zamane. Proplétání se lesem mezi stromy je však poněkud těžší, než u krátkých rámů, které jsou zase na rozdíl od Meridy neklidné v dlouhých sjezdech. Véčka se špalíky v cartridgích jsou velmi jedovatá, zbrzdí stroj skoro okamžitě, a celkem obstojně brzdí i v mokru, kde však guma velmi rychle odchází. Takže ten, kdo se rád rochní v bahnitých pasážích a nevadí mu trénovat ani za deště, by si možná měl připlatit a pořídit si model MATTS Pro-D s kotoučovými brzdami Deore XT. Pláště Ignitor / Dy-No-Mi-Te jsou excelentní, kolu kromě nízké váhy propůjčí i velmi dobré jízdní vlastnosti a podrží v těžkém terénu stejně jako na suchu. Jen na časté pojíždění po asfaltu bychom je vyměnili za hladší s tvrdší směsí, aby se tak rychle neojely. Místo Maxxisů je totiž v terénu, tam si vedou znamenitě.

Pro koho?
Pro závodníky, kteří touží po špičkově vyladěném stroji a zároveň nemají neomezené finanční zdroje. Merida MATTS Pro-V je opravdu dobře poladěná, připravená okamžitě vystartovat bez nějakých dalších úprav. Takže - pokud chcete rozšířit rodinu Merida jezdců a připojit se ke Gunn-Ritě, José-Antoniovi, Irině či Ralphovi, utíkejte k nejbližšímu prodejci Meridy, dokud kola jsou! Akce končí s koncem roku, do té doby Pro-V stojí i s teamovým dresem 36 990 korun.

Za zcela nový model je často výrobcem označováno kolo, u nějž došlo pouze k drobným vylepšením, mezi něž patří například design, využití nových patek nebo profilů trubek. V tom případě se dá z předchozích zkušeností celkem jednoduše usuzovat, jak se nové kolo bude chovat v praxi. Naopak, pokud některý z výrobců přijde s výraznou inovací své nabídky, nikdo z pozdějších uživatelů nemůže být schopen přesně dopředu určit vlastnosti stroje. A pokud se jedná o zásadní novinku značky s takovým jménem, jaké má Cannondale, je zvědavost o to větší. Cannondale je spojován s dokonalým zpracováním hliníkových slitin. Když se u nás před lety objevila první kola tohoto jména, všichni žasli nad bezchybným provedením, neuvěřitelně nízkou hmotností rámů a nad precizně zabroušenými svary. A to tomuto výrobci vydrželo dodnes. Dá se ale říci, že ve zpracování hliníku už Cannondale došel na absolutní vrchol a s tímto materiálem v podstatě nebylo kam dál pokračovat. A proto přišel SIX13. Silniční model kombinující nejlepší vlastnosti dvou materiálů, hliníku a karbonu. Model, na jehož vývoji a testování se podílela profesionální stáj Saeco a loňský vítěz Giro d'Italia, Gilberto Simoni. Stroj, jenž pod svým celkem nenápadným kabátem ukrývá ty nejpokročilejší výrobní technologie a nejlepší materiály. Musíme se přiznat, že na otestování tohoto skvostu jsme byli velice zvědavi. Cannondale je v případě naší redakce a určitě nejen jí vyloženě srdeční záležitostí a našima rukama za roky prošly snad všechny modely s velkým "C" na hlavové trubce. Můžeme tedy srovnávat nejen s konkurenčními stroji, ale i s přímými předchůdci typu SIX13.
Do testu jsme nezískali originálně osazený model přesně odpovídající katalogové nabídce. Náš rámový set SIX13 byl ale svým majitelem oděn těmi nejkrásnějšími šperky a celé kolo nám připomínalo spíš výkladní skříň napěchovanou opravdovými skvosty.

Handmade in USA
Tímto nápisem se pyšní vzpěry zadní stavby a jejich pýcha je zcela opodstatněná. I přes třináctku v názvu kola měli konstruktéři rozhodně šťastnou ruku. Klasické modely Cannondale u SIX13 připomínají části rámu vyrobené z duralu, tedy hlavová trubka, napojení sedlové a horní trubky společně s celou zadní stavbou a oblast středu. Zde se nic zásadního neudálo. Zcela nové je ale užití karbonových trubek u hlavního rámového trojúhelníku. Z duralové hlavové trubky vycházejí šikmo seříznuté komínky, do nichž je zasazen samotný karbon. Stejně tak je vyřešena i sedlová trubka, jejíž středová partie je opět z karbonu. Spoje navíc jistí vyfrézované otvory v duralových trubkách, do nichž jsou uhlíková vlákna při výrobě vtlačena. A výsledek? Vše je provedeno tak čistě, že o místě přechodu mezi materiály nemá člověk ani ponětí. Samozřejmě nesmí u trubek chybět profilace. Horní trubka začíná u hlavy s dnes oblíbeným kapkovým průřezem, jenž se v první třetině velice rychle mění v klasický kulatý profil. Stejné je to i u spodní trubky, která se navíc směrem k středovému pouzdru výrazně rozšiřuje pro maximální boční tuhost rámu. Mohutná je i zadní vidlice, jejíž široké patky svým tvarem vycházejí z nesmrtelných typů CAAD 4 a jejich nástupců. Zvláště při pohledu zezadu působí vzhledem k robustnosti rámu docela subtilně zploštělé vzpěry zadní stavby s lehkým esovitým zprohýbáním.
I když se nám hodně líbil jeden z prototypů SIX13 na loňském Eurobiku, který díky absenci barvy odkrýval jednotlivé materiály i jejich napojení, musíme uznat, že výrazná červená a zajímavá grafika přiznávající karbon pouze v samotném středu trubek, je podstatně elegantnější. Skvostný rám SIX13 doplňuje celokarbonová vidlice Cannondale Si včetně patek z karbonu.

WCS & FSA
Ještě bychom mohli přidat RST, IRC, RVHP, NDR a podobně a měli bychom novou verzi Mládkovy písničky o zkratkách. Ale vážně, použité díly Ritchey a FSA představují absolutní špičku a i ony se podílejí na výborném dojmu z kola. Sada Dura-Ace na postu řazení a brzd je doplněna karbonovými klikami FSA Carbon Pro s převodníky systému Compact, zapletenými koly Ritchey Pro, karbonovou sedlovkou WCS, představcem stejné řady a nádhernými karbonovými profilovanými řídítky FSA K-Wings s plochou horní částí. Výborné je rovněž superlehké karbonové sedlo FSA K-Force s dutými titanovými ližinami a koženým potahem. I když se zprvu jeví hodně tvrdé, teprve delší jízda odhalí jeho kvality. Díky použití pružných kevlarových ploch v sedací části sedla a díky promyšlenému plochému tvaru neznepříjemňuje sedlo jízdu ani po několika hodinách, alespoň taková je naše zkušenost. Celý komplet SIX13 v našem případě doplňovaly lehoučké pláště Ritchey Race Slick WCS a výborné pedály Look CX7 s širokým spektrem možností nastavení.

Six13 kontra 613
I když se to může zdát nemožné, menší podobnost s někdejším reprezentačním vozem automobilky Tatra zde přece jenom je a sice ve schopnosti pohybovat se s grácií i po špatném povrchu silnic. Six13 skutečně září tam, kde z vás celoduralové kolo s úspěchem vytřese duši. Jeho urozený původ se zde snoubí s doslova luxusní jízdou. U SIX13 má jezdec na špatném povrchu podobný pocit, jako v drahém novém autě, kde nic nevrže ani neklepe a velké hrboly se na řidiče přenášejí pouze slabě s maximálním tlumením. Díky výborně pracující karbonové vidlici a plochým zadním vzpěrám je SIX13 navíc dokonale vyvážený. Geometrií se jedná o klasický Cannondale, neboť je totožná jako u typu CAAD 8. Kolo výborně vede stopu a zároveň je poslušné ke každému sebemenšímu pokynu jezdce. Závodník, pro nějž je tento Cannondale určen, maximálně uvítá také velice nízkou váhu kola, v našem případě 8,1 kilogramu včetně pedálů, bezdrátového computeru a košíků. Kolo se s neuvěřitelnou lehkostí dokáže odlepit od země v případě, že chcete přeskočit díru v asfaltu nebo retardér, jichž na našich silnicích neutěšeně přibývá. Místo aby se opravily díry v silnicích, přibývají nové a nové boule v podobě těchto pruhovaných zpomalovačů. Nicméně tyto tankodromy jsou tím pravým na prověření kvalit nového SIX13. Dopad zpět na asfalt následující po výskoku je opět dokonale utlumen. Kolo pohltí při nárazech a otřesech velké množství energie, čímž výrazně šetří nejen jezdce, ale i sebe samo. Jedinou slabinou oproti celoduralovým předchůdcům je lehká ztráta boční tuhosti, kterou mohou pociťovat siloví jezdci v případě nejvyšších velikostí rámu. Má-li být rám komfortní, vždy musí dojít alespoň k malému úbytku tuhosti. Cannondale se ale s tímto problémem popral úspěšně a například běžná osmapadesátka se i ve spurtu chová téměř jako tuhý celoduralový rám. Úbytek boční tuhosti je skutečně minimální. SIX13 tak představuje dokonalé spojení duralu s karbonem. Cena rámového setu zahrnujícího rám s celokarbonovou vidlicí a integrované hlavové složení FSA Carbon je 74 900 korun. Tuto cenu sice považujeme za ne zrovna nízkou, vzhledem k samotné značce, dokonalému zpracování a jízdním vlastnostem, ale rozhodně ne přehnanou. Jedná se o dokonalé závodní náčiní stoprocentně připravené na špičkový výkon a na vítězství.